Česko na baterky

Rozvoj elektromobility v Česku, a to na desítky let dopředu, limituje několik faktorů.

Prvním z nich je vysoká citlivost na cenu; ve srovnání s těmi, kdo tlačí elektromobilitu, jednoduše nejsme bohatou zemí. Zadruhé máme a budeme mít hodně rozptýlenou strukturu osídlení. Zatřetí, podstatně se nám prodlužuje doba „odletu z hnízda“ – vlastní bydlení pro mladé lidi v podstatě přestalo být dostupné a drahé je i nájemní bydlení. „Mamahotel“ je nikoli dobrovolnou, ale v podstatě vynucenou volbou.

To všechno zvyšuje potřebu individuální mobility. Dvě auta v rodině jsou v Česku dávno standardem a tam, kde mají děti dospělé, jsou standardem auta tři. Ale i v bohatých rodinách se tato rovnice řeší ojetinami, jak jinak, se spalovacím motorem. Když nejlevnější „přibližovací“ elektromobil na trhu stojí 450 tisíc korun, je jasné, že Česko je zralé na konflikt mezi „zelenými velkoměstskými progresivisty“ a „žlutými dojíždějícími vestami“. Není možné „nezahušťovat“ aglomerace kvůli odporu místních obyvatel, kteří si nepřejí výstavbu nových bytů, a zároveň zdražovat individuální mobilitu bez luxusní (vysoce dotované) nabídky veřejné dopravy.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit