Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
O budoucnosti lužickosrbských vesnic ohrožených rypadly českých investorů je rozhodnuto. Pochybnosti přetrvávají o nákladech na revitalizaci.
Sto procent obyvatel saské obce Mühlrose neboli Miłoraz tvořili v minulosti Lužičtí Srbové. Dnes sice slovanským jazykem mluví v běžné řeči málokdo, podle Dawida Statnika, předsedy sdružení Domowina, se však na základní škole v sousední obci srbština vyučuje a dolnosrbská kultura je v místě stále živá. Dny obce jsou však definitivně sečteny. Těžební společnost Leag z impéria EPH miliardáře Daniela Křetínského a PPF Investments představila aktualizovaný těžební plán, kde potvrdila, že Miłoraz musí ustoupit rypadlům blízkého hnědouhelného dolu Nochten. Stejně jako 130 dalších srbských obcí před ní.
A přesto Statnik nejnovější plány Leagu vítá. Společnost se totiž zároveň vzdala plánů na rozšíření dolu Welzow, což po letech bojů znamená další existenci jiné ohrožené srbské vsi Proschim/ Prožym. „Proto je pro nás aktuální rozhodnutí Leagu dobrá zpráva a úspěch,“ řekl týdeníku Hrot Statnik.
Období nejistoty tím skončilo nejen v Prožymi, ale i v Praze. Čeští investoři dostali lužické doly a elektrárny od švédského Vattenfallu před pěti lety v podstatě zadarmo. Cenu srazily dolů nevyčíslené závazky za rekultivaci po těžbě a politické riziko, že německá vláda doly a elektrárny předčasně zavře.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
