Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Až příliš mnoho Čechů zbytečně umírá na rakovinu. Zhoubnému onemocnění by se přitom často dalo předejít už jen lepší životosprávou. Ta u nás ale patří k nejhorším v Evropě
Pochvala pro zdravotníky a vůbec celý zdravotnický systém, který v Česku s ohledem na vynaložené náklady patří k těm efektivnějším v Evropské unii. Ale zdvižený prst pro nezodpovědné občany, kteří svým chováním a neúctou k vlastnímu zdraví nejen zatěžují veřejné zdravotní pojištění, ale zejména riskují to nejdůležitější – vlastní životy. To je krátké shrnutí ze souborné zprávy ke stavu onkologické péče u nás, kterou na začátku února vydaly Evropská komise a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Začněme tím pozitivním: v analyzovaném období se v Česku snížila úmrtnost na ty typy nádorů, které lze dobře léčit či jim zcela předejít, zhruba o deset až patnáct procent. To je rychlejší pokles než ve většině zemí Evropské unie, jejíž onkologickou péčí se výzkumníci zabývali dříve. „Česko se díky tomu v ukazateli úmrtnosti u těchto typů rakoviny dostalo na průměr EU. Je to výsledek zlepšení screeningů a zlepšení dostupnosti a kvality onkologické péče v zemi,“ píší autoři studie.
Právě screeningové programy, které mají odhalit nádory ještě ve velmi rané fázi, jsou v Česku na velice vysoké úrovni. Pozitivní je, že prohlídky jsou propláceny z veřejného zdravotního pojištění, a to navíc v poměrně velkorysém rozsahu. Vyšetření jsou finančně i místně dostupná a týkají se relativně velkého rozpětí zhoubných nádorů. „Programy screeningu doplňuje adresné zvaní občanů k vyšetřením. Míry účasti jsou vyšší než průměr EU u rakoviny děložního čípku, prsu i tlustého střeva a konečníku a jsou, s výjimkou roku 2020, stabilní,“ chválí Česko výzkumníci.
Za zmínku v této souvislosti stojí, že rozsáhlé a důkladné preventivní programy jsou zdravotní pojišťovny ochotny proplácet, i když celkově je financování zdravotní péče v Česku oproti jiným státům EU o něco skromnější. Výdaje na zdravotnictví v roce 2020 v Česku podle Eurostatu tvořily 9,2 procenta hrubého domácího produktu. Průměr členských států EU však činil 10,9 procenta HDP. „Pokud se zaměříme čistě na náklady na léčbu rakoviny, tak v roce 2018 byly celkové náklady, včetně nepřímých nákladů a přepočtené na paritu kupní síly, o patnáct procent nižší než průměr EU. Avšak výdaje na onkologickou péči představovaly sedm procent celkových výdajů na zdravotnictví, což je zase o něco více než průměr EU, který činil 6,3 procenta,“ konstatují analytici.
Sečteno a podtrženo, tuzemské zdravotnictví je jako celek skutečně podfinancované. Avšak díky dobře nastavenému systému se to tolik nepropisuje do onkologické péče, která jinak spadá v celém souboru léčby nemocí k těm dražším.
Analytici si rovněž všímají, že je v České republice pacientům nabízena ta nejmodernější léčba prostřednictvím vysoce kvalitních zdravotnických center. Ta mají jasnou hierarchii a až na výjimku v případě Karlovarského kraje jsou rozprostřena po celém území České republiky. V analyzovaném roce 2022 mělo Česko patnáct akreditovaných komplexních onkologických center, dále osm hematoonkologických center a dvě centra vysoce specializované onkologické a hematoonkologické péče pro děti, která sídlí v Praze a v Brně. Konkrétně pracoviště poskytující péči o děti se mohou podle autorů studie pochlubit velmi dobrými výsledky. „V případě onkologických onemocnění dětského věku se neustále zlepšuje pětileté přežití dětských pacientů, které v letech 2011 až 2016 dosáhlo 87,5 procenta,“ píší výzkumníci.
Vynikajícím screeningem, efektivně fungující sítí vysoce odborných pracovišť a postupným zvyšováním míry pětiletého přežití u některých typů rakoviny však výčet kladných zpráv končí. Jiná zjištění totiž dokládají, že je u nás pořád co zlepšovat.
Záchyt rakoviny v Česku je stále vysoký. Nádory se u Čechů vyskytují častěji, než činí evropský průměr. V nadprůměru se i přes zlepšení stále pohybujeme i v případě úmrtnosti. Velkým problémem jsou nerovnosti v poskytované péči. K té autoři studie poznamenali, že jsou zjištěními „znepokojeni“. Ačkoli totiž v Česku máme fungující onkologická centra, v některých regionech se do jejich péče dostane malý podíl pacientů. Obecně platí, že čím větší procento pacientů je léčeno v těchto centrech, tím lépe. Právě zde mohou lékaři rozhodnout o nasazení inovativní léčby, případně nákladných léků na vzácná onemocnění. Avšak například v již zmíněném Karlovarském kraji takovým centrem nedisponují. A kvůli špatné personální situaci, kdy zde dlouhodobě chybějí zdravotníci, tu ani v dohledné době nevznikne.
„Zatímco v Praze činil v letech 2016 až 2020 podíl pacientů s rakovinou léčených v komplexním onkologickém centru 89,3 procenta, v Karlovarském kraji to bylo pouze 43,3 procenta,“ uvádějí analytici. Pacienti s rakovinou z Karlovarského kraje tak musí služeb komplexního centra využívat až v Praze či v Plzeňském kraji. „Zatímco diagnostiku lze řešit konzultacemi s multidisciplinárními diagnostickými týmy v místě pobytu, inovativní léčba je poskytována pouze v komplexních centrech, což může představovat překážku pro vhodnou léčbu pro osoby, které nemohou nebo nejsou ochotny cestovat,“ upozorňují autoři studie.
Ti rovněž vysvětlují, proč je u Čechů rakovina tak častou diagnózou. Za velmi rizikovou označují naši životosprávu. V kostce: v Evropě nenajdeme příliš mnoho národů, které by se k vlastnímu zdraví chovaly tak špatně jako ten náš. Mezi rizikové faktory přispívající ke vzniku rakoviny autoři studie řadí kouření tabákových výrobků, dále konzumaci alkoholických nápojů a nadváhu či obezitu. „Spotřeba alkoholu a míra nadváhy a obezity v Česku patří k nejvyšším v EU, a představují tak velký problém v oblasti veřejného zdraví. Navzdory opatřením proti kouření zůstává vysoký rovněž počet kuřáků,“ varují analytici. Legislativa, která mimo jiné v předchozích letech zakázala třeba kouření na veřejnosti nebo opakovaně zvyšovala spotřební daň za tabákové výrobky, sice měla určitý dopad na snížení počtu kuřáků, avšak zdaleka ne dostatečný.
Analytici v závěru doporučují, aby téma prevence mělo v agendě české zdravotní politiky i nadále přední místo. Je však nutné na ni vyčlenit rovněž dostatečné finanční prostředky. Stát by měl také věnovat větší pozornost personální situaci ve zdravotnictví. „Česko má obecně problém s nedostatkem vysoce kvalifikovaných zdravotních sester v nemocnicích. Hustota lékařů na počet obyvatel je podobná průměru EU, ale existují rozdíly mezi specializacemi a mezi kraji,“ konstatují výzkumníci.
Některá z konstatovaných slabých míst má řešit národní plán obnovy financovaný z fondů EU na podporu členských zemí po covidové pandemii. Vypracován byl za vlády Andreje Babiše (ANO). Jednou z jeho částí je právě posílení onkologie. Podpořen z něj má být výzkum rakoviny a rozvoj zdravotnictví v krajích. Do infrastruktury onkologické péče mají být investovány celkem dvě miliardy korun.
