Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte.
České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte.
Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek jednal v srpnu v Kyjevě o možnosti zaměstnávání ukrajinských specialistů z tamních zbrojovek v českých podnicích.
Ve hře jsou podle Hynka desítky až stovky ukrajinských kvalifikovaných pracovníků, kteří mají se zbrojní výrobou dlouholeté zkušenosti. Nejde přitom jen o bojovou techniku, ale například také o ochranné masky, filtry, detekční přístroje nebo zdravotnické potřeby, které by následně putovaly na Ukrajinu.
Podle prezidenta českého obranného průmyslu Jiřího Hynka je to teď především na ukrajinské straně, jestli se bude v jednáních o případném zapojení jejich specialistů do výroby v Česku pokračovat. „Teď musí udělat další krok oni,“ konstatoval Hynek, který se přímo v Kyjevě setkal například s náměstky ministerstev obrany a vnitřních věcí, se zástupci tamní Národní gardy nebo se svým protějškem v čele ukrajinské asociace obranného průmyslu.
Prospěšné by to podle Hynka mohlo být také pro tuzemské podniky. České zbrojovky mají nedostatek kvalifikovaného personálu. A v budoucnu by se domácí firmy mohly podílet na obnově rozbombardované Ukrajiny. Ostatně i premiér Petr Fiala (ODS) opakovaně přislíbil, že vojenská a humanitární pomoc Ukrajině bude pokračovat a že se už nyní jedná o poválečné obnově země. Naposledy to řekl u příležitosti invaze vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968.
„Budeme pokračovat v tom, co děláme. Budeme dál posílat vojenskou techniku Ukrajině. Rozvíjíme jednání s Ukrajinou o poválečné pomoci a také to, kde bychom mohli pomoci už teď, ať už jde o opravu škol, zdravotnických zařízení, těch věcí, které Ukrajinci potřebují k tomu, aby do značné míry mohli normálně žít,“ prohlásil Fiala.
Nejmenovaný zástupce české zbrojovky potvrdil nedostatek pracovních sil v celém odvětví, které už nyní zaměstnává také lidi z Ukrajiny. „Ani ve válečné situaci ale příchod nových pracovníků z Ukrajiny nestačí kompenzovat nedostatek pracovní síly v české ekonomice,“ konstatoval. Ukrajina má přitom dlouhou tradici zbrojního průmyslu, například v Charkově sídlí továrna na výrobu tanků, v Kyjevě zase výrobce letadel Antonov. Jenže po ruské invazi se mnohé ukrajinské zbrojovky staly terčem nepřátelských útoků.
„Zatímco ruské zbrojovky jedou naplno, řadu těch ukrajinských zničily ruské rakety Iskander,“ konstatoval nedávno Jan Ludvík, bezpečnostní analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Proto se Ukrajina musí spoléhat na dodávky ze Západu včetně Česka, které patří mezi nejaktivnější státy.
