Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
České zdravotnictví je v evropském srovnání výborné v dostupnosti péče či počtu nemocničních lůžek. Body nám však sráží mizerný přístup k vlastnímu zdraví. A jsme také jedním z nejtlustších národů EU.
Na zdravotnictví a bezpečnost se zaměřilo nové srovnání Index prosperity Česka, ve kterém výzkumníci v dlouhodobém horizontu měří a analyzují prosperitu Česka a porovnávají ji s ostatními evropskými zeměmi. Mezi 27 státy se po vyhodnocení jedenácti indikátorů umístilo Česko na vynikající třetí příčce, první místo obsadilo Německo, druhé Litva.
V oblasti zdraví výzkumníci porovnávali mezi státy kojeneckou úmrtnost, naději na dožití ve zdraví, dostupnost lékařské péče, počet nemocničních lůžek, obezitu v populaci a výdaje na zdravotnictví. V oblasti bezpečnosti pak kyberbezpečnost, oběti bankovních podvodů, vážné trestné činy, zločiny v oblasti bydliště a výdaje na obranu.
Do zdravotnictví investujeme průměrně, kdy podle Eurostatu vydáváme na zdravotní péči zhruba 9,2 procenta HDP. V tomto nám v EU náleží třináctá příčka. Nejvíce peněz na zdravotnictví vynakládá Německo (12,8 procenta HDP), dále Francie (12,2 procenta HDP) a Rakousko (11,5 procenta).
Finanční dostupnost tuzemské péče je ale v porovnání se zahraničím pátá nejlepší. Zdravotní péči si u nás nemůže dovolit jen 0,3 procenta obyvatelstva, což lze přičíst k dobru tuzemskému systému veřejného zdravotního pojištění, z něhož je proplácena drtivá většina zdravotnických výkonů. Lépe než my si vedou pouze Kypr, Malta, Německo a Nizozemsko. Naopak nejhorší zdravotní dostupnost mají Estonsko, Řecko a Slovinsko. V Estonsku není péče dostupná pro 8,1 procenta obyvatel, v Řecku 6,4 procenta obyvatel a ve Slovinsku 4,8 procenta obyvatel.
Horší je to ale s fyzickou dostupností péče, tedy v tom, jak to mají občané daleko k nejbližšímu lékaři. Kvůli přílišné vzdálenosti nenavštěvuje svého lékaře v případě potřeby až 5,1 procenta Čechů, což odpovídá pátému nejhoršímu výsledku v EU. Podle výzkumníků může problém v tomto případě spočívat v tom, že lékaři jednoduše chybí v menších obcích, a lidé tak musí dojíždět neúměrně velké vzdálenosti.
Lepší umístění nám ve srovnání rozvoje zdraví a bezpečnosti zajišťuje i vysoký počet nemocničních lůžek. To se projevilo i během pandemie covidu-19, kdy reálný problém během nejtěžších vln pandemie nespočíval v nízkém počtu postelí a přístrojového vybavení nemocnic, ale v nedostatku zdravotnického personálu. Na sto tisíc obyvatel v Česku připadá 658 lůžek v nemocnicích, což je šestý nejvyšší poměr v EU. Nejméně lůžek má naopak Švédsko, zhruba třetinu oproti Česku.
Velmi dobře si Česko vede i v jinak smutné statistice kojenecké úmrtnosti, která se u nás v roce 2020 zastavila na dvou úmrtích na tisíc živě narozených dětí. Jde o pátý nejlepší výsledek napříč EU.
Kde mají Češi velký prostor ke zlepšení, je samotné zdraví a péče o něj. „V naději na dožití ve zdraví se propadáme k evropskému průměru. Než se dostaví závažnější zdravotní komplikace, prožijeme průměrně 62 let života,“ uvádějí výzkumníci. Nejlépe jsou na tom ve Švédsku, kde se ve zdraví obyvatelé průměrně dožívají 73,3 roku. Dále na Maltě (73,2 roku) a ve Španělsku (69,9 roku). Nejhůře v tomto srovnání dopadli Lotyši (53,1 roku), dále Estonci (55,8 roku) a Slováci (56,2 roku). Podle odborníků za to může mimo jiné rovněž dlouhodobě vlažný přístup Čechů k preventivním prohlídkám.
Obrovským problémem je pro Čechy a jejich zdraví obezita. V té jsme se probojovali do top 10 nejhůře hodnocených zemí.
„Body mass index (BMI) v hodnotě přes třicet kilogramů na metr krychlový má u nás přes 19,3 procenta Čechů, což je osmnáctý nejvyšší výsledek v rámci EU. Na 23. příčku se propadáme, když se zaměříme i na stadium těsně před obezitou, a až 25. místo nám přísluší při sledování nadváhy, kterou u nás trpí přes 58 procent obyvatel. S tím se samozřejmě pojí řada zdravotních komplikací jako metabolická, srdeční a cévní onemocnění, vyšší riziko nádorů, psychické poruchy či přetížení pohybového aparátu,“ uvádějí výzkumníci.
Podle odborníků by k většímu zájmu Čechů o své zdraví mohlo přispět to, kdyby stát motivoval občany k návštěvě preventivních prohlídek u lékaře, zdravému stravování a sportu. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na nedávné programové konferenci své strany uvedl, že resort bude chtít jít touto cestou. Lidi, kteří se budou o své zdraví starat, chce v rámci zdravotnického systému bonifikovat, například jim přizná bezplatný pobyt v lázních. Bližší podrobnosti chce politik zveřejnit v následujících měsících.
