Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.
Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.
Domácnosti si stěžují na drahé potraviny. V popelnicích ale přitom končí pečivo, ovoce nebo mléčné výrobky za miliardy korun.
Zatímco na jedné straně lidé shromažďují v potravinových bankách jídlo za miliony korun, na straně druhé nemálo pokrmů končí v popelnicích. Každý Čech vyhodí za rok do koše desítky kilogramů pečiva, ovoce, zeleniny, mléčných výrobků nebo masa a uzenin.
Že část nakoupených potravin místo v žaludku skončí v odpadkovém koši, Češi neradi přiznávají. Dokazuje to například zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění, které se ptalo vybraného vzorku populace právě na to, jak plýtvá jídlem. Dotazovaní přitom nejčastěji souhlasili s výrokem „Když připravuji jídlo, dbám na to, abych využil vše, co lze“.
K takovému postupu se přihlásilo více než osmdesát procent lidí. Více než tři pětiny souhlasily s tím, že „když plýtvají jídlem, mají špatné svědomí“.
Jaká je ale realita? Kolik plátků sýra, koleček salámu nebo krajíců chleba vyhodí jeden průměrný Čech? Odpověď není jednoznačná. Radka Hanzlová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR uvedla, že v českém prostředí a ani ve světě neexistuje dostatek vypovídajících výzkumů, dat a ani přesná metodologie, jak potravinový odpad měřit a co do něj započítávat.
Jde tedy podle ní většinou pouze o kvalifikované odhady. „I tak jsou čísla alarmující,“ uvedla socioložka. Pravděpodobně nejlepší přehled o tom, kolik potravin domácnosti vyhodí, mají v Brně. Experti Mendelovy univerzity se tam ve spolupráci s dalšími odborníky věnují této problematice několik let.
„Data jsou unikátní, protože podobně rozsáhlé šetření nemá v českých poměrech ani v zahraničí obdoby,“ zdůrazňují vědci. „Hlavním cílem projektu je najít možnosti, jak ovlivnit spotřebitele, aby množství vyplýtvaných potravin v budoucnu snížili.“
Zkraje letošního roku lidé z Vysoké školy ekonomické v Praze ve spolupráci právě s Mendelovou univerzitou a se spolkem Zachraň jídlo sestavili výpočet, o kolik peněz české domácnosti přijdou vyhozenými potravinami. Zjistili, že u rodiny o dvou dospělých a dvou dětech to je 14 076 korun.
Základem pro výpočet byla právě data, která v rámci svého měření získala brněnská Mendelova univerzita v letech 2019 až 2022. Experti vypočítali, že letos skončí v koši, v odpadních trubkách nebo na kompostu jídlo v hodnotě 3519 korun na jednoho obyvatele. Vzhledem k tomu, že v republice žije okolo 10,5 milionu lidí, blíží se celková částka 37 miliardám korun.
Tématu se podrobněji věnujeme v aktuálním vydání týdeníku Hrot.
