Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.
Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Po jednání s Rusy se v NATO množí názory, že jeho členům a spojencům hrozí i závažnější scénář, než je napadení Ukrajiny. Kreml by mohl zaútočit i v severním Atlantiku a Arktidě, respektive vyvolat kybernetické útoky proti členům Aliance.
Ani po jednání NATO s Ruskem po více než dvou letech se nepodařilo rozehnat obavy z možné okupace – alespoň části – Ukrajiny ruskou armádou. V bruselském sídle Severoatlantické aliance slábnou naděje na diplomatické řešení sporu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a Západem. Strnulé výrazy šéfa NATO Jense Stoltenberga během fotografování s ruským náměstkem ministerstva zahraničí Alexandrem Gruškem a náměstkem ministerstva obrany Alexandrem Fominem ukazují, že napětí mezi geopolitickými rivaly je značné.
Pracovníci v centrále vojenské aliance, ve které je od roku 1999 i Česko, varují dokonce před horšími scénáři, než je obsazení východní Ukrajiny ruskými jednotkami. Nepovažují za vyloučené, že Putin může zvažovat ozbrojený konflikt na několika frontách.
Podle zdrojů německého týdeníku Der Spiegel v NATO kolují obavy, že by Rusko mohlo využít vojenské přítomnosti v severním Atlantiku, Arktidě a ve Středozemním moři „k úderu na široké frontě“, v krajním případě i proti členům NATO. Očekávat lze rovněž masivní dezinformační kampaně a kybernetické útoky na západní země.
Možnosti eskalace konfliktu v Evropě jsou reálné, obává se Aliance. V případě naplnění nejčernějšího scénáře by NATO nebylo schopno rychle reagovat, ani vojensky, ani v případě kybernetického útoku.
Další slabinou Severoatlantické aliance jsou i různé zájmy jejích členů a obecně postoj ke Kremlu. Zatímco Spojené státy, Polsko a Pobaltí zastávají ostrou linii k režimu Putina, velké země Evropské unie, jako je Francie, případně Německo, chtějí udržovat dobré ekonomické vztahy s Ruskem.
„Dokud nedojde k další eskalaci, budeme i nadále svědky toho, že evropské země jako Německo a Francie budou provádět svou vlastní politickou agendu a nebudou chtít být rukojmím Ameriky nebo Ukrajiny,“ vysvětlil Mark Galeotti, odborník na Rusko z University College London.
Ale ani v případě obsazení části východní Ukrajiny není jisté, zda by se podařilo získat jednoznačnou podporu pro tvrdé sankce vůči Moskvě. Podle nové německé vlády by to nicméně mělo znamenat, že se nezprovozní plynovod Nord Stream 2. Američané podmořský projekt považují za ruský geopolitický nástroj, jenž posílí „škodlivý vliv“ Ruské federace na starém kontinentu.
Už nyní se dá taktika Vladimira Putina brát jako vítězství, protože docílil toho, že jednal s americkým protějškem Joem Bidenem o Ukrajině bez její přítomnosti, zdůraznila Nathalie Tocciová, ředitelka Institutu pro mezinárodní studia v Římě.
Spor se vede o ruské požadavky. Moskva chce po NATO záruky, že se Aliance nebude rozšiřovat o další členy směrem na východ, tedy o bývalé satelity Sovětského svazu. To samozřejmě členské státy paktu odmítají s tím, že každý samostatný stát má právo si zvolit, zda se chce k NATO připojit. Rusko také požaduje, aby Aliance stáhla své jednotky z východních členských států. Naopak Polsko, Litva i Estonsko žádají, aby na jejich území byly i americké jednotky, protože se obávají ruské expanze.
Kreml prostřednictvím mluvčího Dmitrije Peskova po jednání s vedením NATO vzkázal, že Moskva potřebuje ujištění, že nebude ohrožena její bezpečnost. A to zatím vedení největšího státu světa postrádá. Bruselskou alianci, která vznikla v roce 1949, aby zabránila Sovětskému svazu obsadit západní Evropu, obvinil z nepřátelského chování.
Nejvyšší vojenský představitel NATO, nizozemský admirál Rob Bauer, ale tvrdí, že Rusko ani po jednáních nezměnilo své rozmístění vojenských jednotek v blízkosti ukrajinské hranice, což podle něj naznačuje, že krize související s Ukrajinou bude pokračovat. Kyjev navíc obvinil Moskvu z kybernetických útoků na vládní webové stránky.
