Čekání na reformu

Andrej Babiš předává svému nástupci Petru Fialovi stát v žalostném stavu, s rozvrácenými financemi a mnoha resty v podobě neuskutečněných reforem

Jedna z nejdůležitějších se týká penzijního systému, na kterém si vylámalo zuby už mnoho předchozích vlád.

Důchody patří do agendy ministerstva práce a sociálních věcí, a zřejmě i proto se do převzetí úřadu po Janě Maláčové nikdo z politiků pětikoalice moc nehrnul. Funkce nakonec zbyla na lidovce Mariana Jurečku, starého politického matadora, který má ale odborné zázemí spíš v zemědělství.

Těžko chtít po ministrovi, který ještě nenastoupil do úřadu, aby předložil komplexní řešení důchodového rébusu. Už prvními náznaky směru, kterým se chce vydat, se ale Jurečkovi podařilo vyvolat vášně.

V jednom z rozhovorů přišel s návrhem, aby penzijní systém více podporoval rodiny. Zjednodušeně řečeno, aby ten, kdo nemá děti a neinvestuje do budoucích poplatníků, musel víc spořit sám, jinak bude mít nižší důchod. Především z levé strany politického spektra se okamžitě ozvaly výkřiky o diskriminaci bezdětných, gayů nebo rovnou strašení databázemi děloh, které prý po vzoru Polska chtějí i naši lidovci.

Čistě technicky přitom Jurečkův nápad dává smysl. Průběžný důchodový systém je svým způsobem pyramidové schéma a u těch jsou bonusy pro náborčí nových účastníků tradiční motivací. Problém může být, pokud nový ministr sociálních věcí považuje motivaci pro rodiny s více dětmi za hlavní prvek reformy. Bonusy za děti totiž sice přinesou do systému více spravedlnosti, téměř jistě ale nepovedou k vyšší porodnosti, a tedy vyšším budoucím příjmům z pojistného. Doufejme, že opravdová reforma ještě přijde.