Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Právě zveřejněná studie ukazuje, že ve třetím tisíciletí před naším letopočtem dorazily do Čech během pouhých několika set let tři velké migrační vlny a do našeho genofondu přibyla „stepní“ DNA.
Moderní dějiny střední Evropy si za klidné a nudné dovolí pokládat jen málokdo. Studie, kterou na konci srpna zveřejnil prestižní vědecký časopis Science Advances, ukazuje, že naši dávní předci na tom nebyli o nic lépe.
Základem studie, která je výsledkem několikaleté spolupráce Archeologického ústavu AV ČR a několika dalších českých institucí s Institutem Maxe Plancka pro výzkum dějin lidstva, je porovnání DNA, kterou se podařilo extrahovat z 271 koster lidí obývajících Čechy zhruba v letech 4900 až 1600 př. n. l. Obzvláště divoké bylo 3. tisíciletí př. n. l. V Čechách té doby žila pozoruhodná směsice lidí, kteří se od sebe lišili nejen geny a kulturou, ale zřejmě také jazykem a sociálním uspořádáním. Migrace střídala migraci, starousedlíci se sžívali s nově příchozími, ovšem už po několika generacích zase všechno měnila další migrační vlna. Když toto divoké období – někdy kolem roku 2200 př. n. l. – skončilo, dotvořil se genetický mix, který ve střední Evropě vydržel bez větších změn dodnes.
Studie sice analyzuje jen tuzemské kosterní pozůstatky, přesto má – díky centrální poloze Čech, v nichž se jednotlivé migrační proudy střetávaly – zásadní význam pro poznání celé prehistorické Evropy. Prozkoumání mimořádně početného souboru staré DNA, kterou po sobě zanechali lidé střídající se na jednom poměrně malém území, umožnilo navíc autorům vyslovit hned několik překvapivých hypotéz. Jedna z nich zní, že v té době u nás poměrně dlouho existovalo zvláštní společenské uspořádání, které vedlo k tomu, že se rozmnožovala jen malá část mužů. „Nemohlo k tomu dojít přirozeným vývojem, ale pouze nějakým vědomým zásahem tehdejší společnosti, nějakou záměrnou regulací sexuálního chování, a výsledkem bylo, že ne všichni muži měli stejnou šanci plodit potomstvo,“ řekl týdeníku Hrot jeden z autorů studie, archeolog Michal Ernée.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
