CBDC (Central Bank Digital Currency) je obecné označení pro digitální měnu vydávanou centrální bankou, která je, jak již název napovídá, vytvořená a uložená ve speciální elektronické peněžence. V dnešní době, kdy četnost bezhotovostních plateb obecně stoupá, se toto zdá být logickým krokem. Existují ale obavy ze strany komerčních bank, pro které by tato inovace mohla být komplikací – kdo by ukládal peníze do komerční banky, když má v centrální bance uloženou a spravovanou digitální měnu? Je více než zřejmé, že CBDCs by měly velký dopad na fungování běžných účtů. Centrální banky by se staly přímým konkurentem bank komerčních.

Zavedení digitální měny by mohlo pro veřejnost i ekonomické subjekty znamenat moderní, stabilní, bezpečný a rychlý platební styk, dostupný kdykoliv a odkudkoliv. Protože jsou CBDCs na blockchainu a dají se snáze sledovat jejich pohyby, centrální banky by tak získaly větší kontrolu nad monetární politikou. Zároveň by bylo snazší při recesi distribuovat prostředky k podpoře ekonomické spotřeby (helikoptérové peníze). 

Centrální banky po celém světě nezahálejí a už delší dobu se věnují různým studiím a pilotům, které by měly vést k implementaci CBDC. Patří mezi ně Evropská banka se svým konceptem digitálního eura, nebo například švédská banka Riksbank, která se svými e-kronami spustila pilotní projekt už v roce 2017. Nejdále je Čína, která otestovala digitální jüan na vzorku 2,1 milionu lidí. Mezi další aktivní státy patří rovněž Anglie, Norsko, Švýcarsko, Rusko nebo třeba Ekvádor. 

Podle všeho by CBDC mohlo být obrovským rizikem pro tzv. stablecoiny, což je forma digitálního aktiva s fixním měnovým kurzem (např. tether). Stablecoiny fungují ve své podstatě stejně, jako je zamýšleno u CBDCs, jen s tím rozdílem, že nejsou zákonným platidlem. CBDCs by měly fungovat ve stejném ekosystému jako kryptoměny. Ty jsou však na rozdíl od digitálních národních měn decentralizované, nemusí být inflační, nejsou pod dohledem třetí strany, jsou do určité míry anonymní a fungují na technologii blockchainu. Zatímco u CBDCs zatím není jasné, jaká technologie pro kybernetické zabezpečení bude použita. 

Je vůbec možné propojit CBDCs se světem kryptoměn? Otázka není jestli, ale jaký způsob je nejvhodnější. Pokud bychom ale měli k dispozici elektronickou peněženku s digitální měnou, mohlo by být možné na ní specializovaně spravovat i další aktiva – třeba právě kryptoměny. To by nám zároveň usnadnilo možnost případného převodu mezi měnami a rychlejší a efektivnější investici do kryptoměn. Vše však záleží i na konečném nastavení pravidel a regulací. Pokud budou zavedeny s ohledem na systémové fungování kryptoměn i CBDC, nic nebrání tomu, aby se svět kryptoměn a národních měn zase o trochu sblížil.