Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Rumunsko podpořilo těžbu hořčíku společnosti Verde Magnesium, za kterou stojí americký kapitál. Klíčová surovina pro automobilový průmysl by se měla začít těžit v roce 2027.
Rumunsko podpořilo těžbu hořčíku společnosti Verde Magnesium, za kterou stojí americký kapitál. Klíčová surovina pro automobilový průmysl by se měla začít těžit v roce 2027.
Velká jaderná pětka se zavázala zabránit jadernému konfliktu a vyzvala k odzbrojení. Čína přitom navyšuje svůj arzenál, rakety modernizují i ostatní země. Odborníci hodnotí závazek jen jako formální slib.
V době, kdy ve Washingtonu, Bruselu, Paříži a Londýně panují obavy, že Rusko napadne Ukrajinu nebo že Čína obsadí Tchaj-wan, přišlo nečekané společné oznámení pěti jaderných mocností – USA, Ruska, Francie, Británie a Číny –, jež jsou zároveň stálými členy Rady bezpečnosti OSN. Zavázaly se, že nesmí dojít k jadernému konfliktu. Navíc země musí spolupracovat na jaderném odzbrojení. Pokud ovšem mají ničivé zbraně existovat, mohou být použity jen pro obranu, odstrašení a zabránění válce. Prohlášení obsahuje také závazek vytvořit svět bez jaderných pum.
Rusko má k dispozici 6255 jaderných hlavic, Spojené státy 5550, uvedla americká Asociace pro kontrolu zbrojení (ACA). Čína disponuje 350 hlavicemi, Francie jich má 290 a Británie 225. Nicméně i země, které nepodepsaly Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, disponují atomovými arzenály. Pákistán jich má 165, Indie 156, Izrael devadesát a Severní Korea čtyřicet až padesát.
V posledních měsících se kritizuje hlavně počínání Pekingu, který chce v počtu jaderných zbraní dohnat bývalé rivaly ze studené války. Samotná Čína však hovoří o tom, že svůj arzenál pouze modernizuje, což ale dělají i ostatní země. Ředitel odboru kontroly zbrojení čínského ministerstva zahraničí Fu Cchung zdůraznil, že Peking je i přes modernizaci svých jaderných kapacit oddán zásadě odstrašování.
„Jaderné zbraně jsou konečným odstrašujícím prostředkem. Nejsou pro boj ve válce. Tím, že se říká, že jadernou válku nelze vyhrát a nikdy se nesmí bojovat, ukazuje se porozumění sdílené pěti mocnostmi,“ komentoval prohlášení. Fu Cchung doufá, že se tímto krokem sníží napětí mezi Východem a Západem.
Šéfka australské organizace Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN) Beatrice Fihnová ale zdůraznila, že slova a činy pěti velmocí nejsou v souladu. „Napsaly toto ‚hezké‘ prohlášení, ale ve skutečnosti dělají přesný opak. Účastní se závodů v jaderném zbrojení, rozšiřují jaderný arzenál, utrácejí miliardy na modernizaci a jsou připraveny zahájit jadernou válku,“ uvedla.
ICAN bojuje za to, aby byla přijata Smlouva o zákazu jaderných zbraní, což by fakticky znamenalo, že by se země vlastnící hlavice se štěpným materiálem jich musely vzdát a zničit je. To však například členské země Severoatlantické aliance včetně Česka odmítají.
V listopadu 2021 Pentagon varoval před Čínou, která rychle rozšiřuje své jaderné kapacity a do roku 2030 by mohla mít až tisícovku jaderných hlavic. Satelitní snímky také dokazují, že u svých severních hranic s Mongolskem buduje minimálně 250 nových jaderných sil, ze kterých je možné odpálit rakety dlouhého doletu, jež mají dolet přes 5500 kilometrů.
Ze zprávy Congressional Research Service, jež podléhá knihovně amerického Kongresu, vyplývá, že Spojené státy zastávají nejednoznačnou politiku pro použití jaderných zbraní. USA se sice zavázaly, že se zdrží nasazení nukleárních raket proti většině států, které atomové hlavice nevlastní, zároveň ale nevyloučily jejich první použití v případech, které nejsou jasně specifikovány. O použití jaderných zbraní rozhoduje americký prezident.
Společné prohlášení pěti zemí měla iniciovat Moskva, uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. Bylo to při příležitosti jednání o revizi Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) z roku 1970, jež má vést k zastavení závodů jaderného zbrojení a v konečném důsledku k jadernému odzbrojení. Jednání v New Yorku bylo ale kvůli další vlně koronaviru odloženo.
Na druhou stranu Rusko v prosinci varovalo země NATO, že v Evropě rozmístí nové jaderné rakety středního doletu jako reakci na stejný krok NATO ve východních členských zemích. Z agresivního chování Ruska mají obavy hlavně v Polsku a Pobaltí, výdaje na obranu posiluje také Finsko a Švédsko. Analytici upozorňují, že napětí mezi Ruskem a Západem je nejvyšší od pádu Sovětského svazu před třiceti lety.
Kreml chce od Západu garance, že se Ukrajina nestane členem Severoatlantické aliance. To západní politici odmítají. Jednání mezi USA a Ruskem, respektive NATO a Ruskem, mají probíhat po 10. lednu v Ženevě a Bruselu.
