Vybrané článkyz týdeníku The Economist
Campbeltown, vzkříšení hlavního města whisky
Nejen Speyside a Islay. Celosvětový boom whisky vrací život do páté oficiální palírenské oblasti ve Skotsku.
V 19. století se Campbeltownu na jihovýchodním pobřeží poloostrova Kintyre na západě Skotska přezdívalo „světové hlavní město whisky“. Tamní majestátní pískovcové vily svědčí o blahobytné minulosti, kdy tamní vzduch sytil rašelinový dým z komínů více než třiceti palíren. Potom však následovalo více než sto let úpadku, který způsobila válka, velká hospodářská krize, americká prohibice a železnicí posílená konkurence z oblastí, jako je Speyside na severu Skotska (viz mapa). Na začátku tohoto století zůstaly ve městě všeho všudy dvě palírny.
Od té doby však skotská whisky zažívá další boom. Nové trhy, zejména v Asii, dramaticky zvýšily poptávku a k tomu se přidala obliba mixovaných nápojů s whisky v době pandemie. Globální export vzrostl podle Scotch Whisky Association v roce 2022 meziročně o 37 procent na 6,2 miliardy liber.
Nejstarší nezávislá
Investoři čím dál častěji prahnou po whisky s příběhem. Ceny Springbanku, eponymní single malt whisky vyráběné v Campbeltownu v nejstarší skotské nezávislé rodinné palírně, díky tomu vystřelily do závratných výšek. V roce 2019 se v aukci u Christie’s prodala lahev Springbanku 1919 (malé várky z doby první světové války, lahvované v roce 1970) za 355 350 liber.
Reakce Springbanku na prudký nárůst poptávky může na první pohled působit excentricky. Pod vedením 92letého prapravnuka Archibalda Mitchella, jenž v roce 1828 palírnu založil, se Springbank zatvrzele drží tradičních výrobních postupů, a kde je to možné, používá původní techniku.
Při procházce po viktoriánských budovách palírny si připadáte jako v muzeu. Turisté se hned ráno stavějí do fronty, aby jim neunikla možnost koupit si malé množství whisky, kterou si palírna nechává pro vlastní obchod. Springbank odmítá svou produkci prodávat přes internet, protože se domnívá – a nejspíš oprávněně –, že obchod přímo v areálu palírny přiláká návštěvníky do vylidněného města.
Všechno se dělá přímo na místě – od naklíčení ječmene, který se pak nechává ležet na kamenné podlaze a každé čtyři hodiny se ručně obrací, po etiketování lahví. Palírna kvůli tomu zaměstnává sto lidí, což z ní dělá významného zaměstnavatele v oblasti, která se jinak potýká s vysokou nezaměstnaností.
K čemu inzerovat?
V roce 2000 majitel Springbanku, J&A Mitchell, koupil a znovu otevřel Glengyle, sousední palírnu, kterou zavřeli už v roce 1925. Ale místo výrazného navýšení produkce došlo k tomu, že se výroba rozdělila mezi dvě palírny. Na několik měsíců v roce odložení dělníci ve Springbanku se přesunou vyrábět whisky do Glengylu. Dojem, který to vytváří – raritní whisky, kterou získá jenom šťastný zákazník –, funguje výborně. Ceny single malt whisky ze Springbanku rostly úměrně s poptávkou. Palírna se už několik let vůbec neobtěžuje inzerovat.
Tak úspěšný příběh pochopitelně láká. Existují plány na stavbu nové palírny nad Campbeltown Loch. Růst však může přijít i zvenčí. Oblast Campbeltown – podle kodifikace z roku 2009 jedna z pěti oficiálních oblastí skotské whisky, těmi dalšími jsou Highland, Islay, Lowland a Speyside – sahá kousek za samotný Campbeltown. R&B Distillers, jimž patří palírna Isle of Raasay na Vnitřních Hebridách, se chystá změnit statek nedaleko Machrihanish na ekologickou palírnu.
Na statku už se teď pěstuje ječmen, který by měla nová palírna používat. Až palírna zahájí výrobu, nejspíš v roce 2025, měla by produkovat 480 tisíc litrů whisky ročně. Springbank vyrábí všeho všudy 250 tisíc. Ale nejdůležitější je, říká Alasdair Day, spoluzakladatel R&B Distillers, že nová whisky, kterou zrovna vyvíjí, „bude chutnat jako pravá whisky z Campbeltownu“.
© 2023 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.
