Cachtání s ptáčky a panovníky

Lázeňství má dlouhou tradici po celém světě a všude po pandemii řeší totéž: Jak přesvědčit hosty, aby se vrátili.

Cachtání s ptáčky a panovníky
Věrným návštěvníkem Marienbadu býval na přelomu 19. a 20. století jistý „lord Renfrew“ neboli Jeho Výsost anglický král Eduard VII. | Profimedia.cz

Eduard VII., panovník impéria, nad nímž slunce nezapadalo, si poprvé dopřál léčebný pobyt v Marienbadu, jak se tehdy říkalo Mariánským Lázním, ještě v roce 1897 coby následník trůnu, vystupující pod jménem lord Renfrew. Díky přísné dietě a pitné kúře z pramenů na zdejší kolonádě, kterou mu předepsal zdejší lázeňský lékař dr. Adolf Ott, se mu trochu podařilo zabojovat s obezitou. Jeho výsost, která jinak věrností neproslula, musela být spokojena s místem i léčebným režimem, neboť na místo odpočinku se vrátila ještě osmkrát, z toho šestkrát coby král Spojeného království Velké Británie a Irska, císař Indie. 

Rovněž rodině Ottů jakožto svých marienbadských lékařů zůstal britský panovník věrný po dvě generace. Byť v knize hostů byl veden vévoda z Lancasteru, všichni věděli, o koho jde, a Mariánky bývaly za jeho pobytů blízko pupku světa, kde se setkávaly hlavy států a pěstovala vysoká diplomacie. V čem se „Baldie“ (Plešounek, jak se Eduardovi VII. láskyplně přezdívalo) na kolonádě objevil, to nosil v následující sezoně celý svět. Třeba rozepnutý spodní knoflíček u vesty třídílného obleku, ulevující od nadměrného stažení bohatýrského bříška jeho královsko-císařského majestátu, je od něj…

Globální hobby

Počet měst v německojazyčné oblasti, které mají v názvu „Bad“, stejně jako v Itálii „Terme“, „Toplice“ u jižních Slovanů, nebo „Springs“ v anglofonních zemích hned tak nespočítáte. Lázeňství je velmi starý a ctěný, tradicemi prosycený obor. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit