Bývalí poražení jsou vítězové nové krize

Úbytek obyvatel, dominantní veřejný sektor a celková neatraktivita se v době koronavirové pandemie ukazují jako výhoda.

Jen máloco může městu přinést větší propad prestiže než ztráta statutu hlavního města. V novodobé evropské historii to postihlo v podstatě pouze německý Bonn, někdejší sídlo vlády západního Německa, která se po sjednocení země přesunula do Berlína. 

Právě třísettisícové sídlo na Rýnu má však velkou šanci projít ekonomickou krizí vyvolanou opatřeními k utlumení čínské chřipky relativně bez úhony. Dospěla k tomu analýza poradenské společnosti FTI-Andersch, o které informoval deník Die Welt.

Ne že by se Bonn stal v posledních 30 letech nějakou zapadlou dírou. Ve městě i po přesunu vlády do Berlína zůstalo mnoho důležitých institucí a poloha mezi ekonomickými metropolemi Kolínem a Frankfurtem z něj dělala zajímavou lokalitu pro mnoho firem. Město však nedisponuje kdovíjakými turistickými lákadly, profláklým nočním životem ani atmosférou, kterou by k sobě lákalo mladé talenty a s nimi i inovativní tahouny technologické transformace.

Právě to se však v době pandemie ukazuje jako jasná výhoda. Na Bonn nedopadá úbytek turistů ani omezení gastronomie tak citelně jako třeba na Berlín. Na první pohled méně atraktivní, o to však stabilnější místní firmy, jako je třeba Deutsche Post, během krize dokonce posilují.

Stejně dobře prý krizí projde východ země, který za ekonomickými tahouny ze západu a jihu vždy zaostával. Důvodem je překvapivě masivní odchod mladých lidí, kvůli kterému je v bývalé NDR mnohem větší podíl obyvatel důchodového věku, jejichž příjmy covid nijak neohrozil. Totéž platí pro veřejný sektor hrající v lokální ekonomice na východě mnohem důležitější roli. 

Neplatí to však pro všechny. Těžké časy podle FTI-Andersch přicházejí třeba na Erfurt s nádherným historickým centrem, lákajícím četné návštěvníky, nebo Lipsko s rozvinutou veletržní branží. Právě Lipsko podle mnohých už před lety předběhlo Berlín coby nejvíc trendy německé město, které však stejně citelně dorazil covid.

Analýza se týká sice jen německých měst, výsledky lze však dost dobře přenést i na Česko. Necelá tři procenta českého HDP tvoří turismus a celá třetina z toho připadá na hlavní město. O centru přeplněném čínskými návštěvníky si můžeme myslet, co chceme, prázdné hotely a zavřené hospody však Praha pocítí mnohem výrazněji než třeba Karviná. Areál brněnského výstaviště sice aktuálně dobře poslouží jako očkovací centrum, zisky ze zrušených veletrhů však městu nenahradí. 

Přehlížená montovna či logistický velkosklad na okraji okresního města se naopak mohou ukázat jako stabilizační prvky. Zda strukturálně slabé regiony dokážou relativně omezený dopad koronaviru využít k novému rozletu, je však jiný příběh.

Týdeník hrot

  • Bankrotáři: paralely příběhů Bárty a Mičky
  • Zabal to, Warrene! „Věštec z Omahy“ by měl odstoupit
Objednat nyní