Byty nejsou, kup si stromek

Koupit v Praze nebo v jiném větším českém městě nový byt za rozumnou cenu není možné již několik let. A ještě dlouhá léta nebude. Zní to stále jako obehraná písnička. Jen v Praze klesá od roku 2005 počet stavebních povolení na byty v nových bytových domech. Nic nenasvědčuje tomu, že se propad zastaví v následujících letech.

Důvodů je několik, třeba ten, že hlavní město vlastně ani nemá zájem na tom, aby se stavělo. Z daní, které do eráru ročně zaplatí developeři za prodej nových bytů, dostává Praha pouze zlomek. Z nich jen těžko zaplatí rozvoj lokalit, ve kterých se právě staví, jako třeba nové silnice, školy, školky a podobně. Občas se daří na vybudování nové infrastruktury dohodnout s developery, tady za svoje přistaví kus nové silnice, tam novou školku. Dobré řešení jen na první pohled. Takto vzniklé vícenáklady totiž nakonec stejně rozpočítají svým klientům do prodejní ceny bytů. Ta pak roste a i to málo bytů, co na trhu je, je pro většinu obyvatel nedostupné.

A tak to jde stále dokola. Vzniká bytová krize, do jejíhož řešení se sice vložili politici jak na státní, tak na komunální úrovni, ale kromě plamenných projevů a plánů s ničím, co by ji pomohlo vyřešit, nepřišli. Nástin toho, jak vzniklou situaci řešit nebo proč se developeři bojí „zelené ideologie“ (a s maržemi za byty to nemá nic společného), najdete v rozhovoru se šéfem Finepu Tomášem Pardubickým. Jasné je, že bez nějakých větších strukturálních změn se bytová výstavba nerozjede a byty dostupnější nebudou. To je ale asi daleká budoucnost. 

To na trhu práce se už teď dějí věci. Může za to, ostatně jako za většinu zlých věcí v poslední době, covid. Vyspělé ekonomiky se v obavách z vypuknutí další Velké hospodářské krize a následné vlny chudoby snažily chránit své ekonomiky, především pak pracovní místa. Jinak na to šli v Evropě, jinak v USA nebo v Asii. Už nyní je na první pohled vidět, že rozdílná podpora vyvolala i rozdílné změny na trhu práce. V mnoha zemích vznikl trochu paradoxní efekt, třeba v Americe přišlo něco, čemu se říká Velká rezignace, tedy masové opouštění hůře placených pracovních pozic. Více k tématu najdete v novém vydání Hrotu.

A samozřejmě, jako ostatně každý týden, najdete v novém vydání i další skvělé texty a nové informace. Určitě by neměl zapadnout příběh padlé investorské hvězdy Ondřeje Janaty. Jeho případ nabírá podobných rozměrů jako kdysi příběh Viktora Koženého, tedy alespoň co do počtu oklamaných klientů. A když už je ten advent, určitě vás bude zajímat, jaký byznys je v Česku prodávat vánoční stromky. 

Příjemné čtení.