Vybrané články
z týdeníku The Economist

Býci vystrkují rohy. Může oživení na amerických trzích vydržet?

Investory povzbudily dobré výsledky řady firem a ochotně přehlédli mnoho slabších.

ilustrační foto | Shutterstock.com

Cukr času mocný. Ještě před pár měsíci dostávaly finanční trhy jednu ránu za druhou – od války přes inflaci po vidinu rychlého zvyšování úrokových sazeb. Od ledna do června letošního roku zažily americké akcie nejhorší první polovinu roku za více než pět desítek let. Hlavní americký akciový index S&P 500 se propadl o 21 procent, technologický index Nasdaq dokonce o 32 procent.

Od poloviny června se však trh začal pozoruhodně zvedat. Nasdaq vystoupal z nejnižšího bodu o více než dvacet procent a oficiálně vstoupil do fáze býčího trhu, S&P 500 přidal sedmnáct procent a nemá daleko k témuž. Valuace Applu je dnes jen sedm procent od tří bilionů, kterých krátce dosáhla 3. ledna. Může obrat k lepšímu pokračovat?

Překvapivá odolnost

Dobrá zpráva je, že zotavení trhu stojí na, inu, dobrých zprávách. Výsledky, které firmy v uplynulých týdnech zveřejnily, ukázaly, že američtí spotřebitelé i ve druhém čtvrtletí nakupovali. Silný nárůst utrácení domácností ohlásil například 16. srpna Walmart, který díky tomu meziročně zvýšil tržby o 8,4 procenta. Ukazatele spotřebitelských nálad se zlepšují.

Světový hladomor nehrozí. Ceny potravin prudce klesly

Proč válka na Ukrajině nezpůsobila v globálním obchodě s potravinami tolik škody, jak se mnozí obávali.

V červenci přibylo ve Spojených státech závratných 530 tisíc nových pracovních míst, a co je ještě povzbudivější, oproti předchozímu měsíci nestouply spotřebitelské ceny. Výprodeje z první poloviny roku také dosud neodhalily žádné zásadnější selhání finančního systému. Až na pár implozí v divočejší části kryptosféry prokázal americký finanční svět značnou odolnost.

Býčí interpretace tohoto vývoje předpokládá měkké přistání. V tomto světě inflace postupně odezní, aniž by vykolejila hospodářský růst, a Federální rezervní systém (Fed) možná ani nebude muset zvyšovat úrokové sazby tak rychle. Spotřebitelská inflační očekávání, a to dokonce i na nadcházející rok, prudce poklesla.

Tržní ocenění naznačuje, že bude Fed možná zvyšovat sazby pomalejším tempem, než se čekalo ještě na začátku léta, aby je už v květnu dokonce začal zase snižovat. Investiční bankéři z Wall Street očekávají, že firmy vyváznou celkem bez úhony, každopádně bez většího poklesu v letošních tržbách.

Biotechnologie střízlivějí z velkého pandemického mejdanu

Covidem vybuzená horečka opadla a biotechnologické firmy se prudce propadají. Mnoho z nich nepřežije.

Na úlevné vydechnutí je ale ještě brzy. Pro začátek inflace ještě ani zdaleka neklesla na únosnou mez. V červenci v Americe meziměsíčně nevzrostla hlavně díky poklesu cen energií, zejména pohonných hmot. Tento pokles vyvážil přetrvávající inflaci například v nájmech. Jádrová inflace, která zahrnuje potraviny a energie, stoupla v červenci meziročně o 3,7 procenta – tedy vysoko nad inflační cíl Fedu. Impozantní přírůstek pracovních míst navíc doprovází rychlý růst mezd, což naznačuje, že tlak na ceny nemusí jen tak zeslábnout. Vzhledem k tomu, s jakým zpožděním Fed na růst inflace zareagoval, nelze očekávat, že by nyní bleskově obrátil.

Selektivní slepota

Nedá se ani tvrdit, že byly všechny firemní výsledky bůhvíjak skvělé. Investoři na jednu stranu nadšeně reagovali na dobré výsledky řady firem, zároveň však blahosklonně přehlédli mnoho těch průměrných. Například Alphabet oznámil o něco nižší tržby a zisky, než analytici očekávali. Přesto cena jeho akcií po vyhlášení čísel vyskočila téměř o osm procent. Budoucnost také skrývá řadu rizik. Teprve se naplno projeví zvýšení úrokových sazeb.

A zatímco američtí spotřebitelé se chovají, jako by se nic nedělo, zbytek světa zakolísal. Čína se z covidových lockdownů zotavuje jen velmi zvolna – růst maloobchodních tržeb i průmyslové výroby v červenci ani zdaleka nesplnil očekávání ekonomů. Evropu drtí energetická krize.

A dějiny nabízejí jedno důrazné varování. Ostřílení spekulanti na pokles cen akcií na Wall Street upozorňují na fakt, že většinu velkých propadů cen doprovázela řada dechberoucích „medvědích“ zotavení, než akcie zase nabraly sestupnou trajektorii. Při prasknutí internetové bubliny nejprve Nasdaq za březen a duben 2000 přišel o třetinu hodnoty, načež zase prudce stoupl o dvacet procent a vstoupil do dalšího medvědího trhu. Než se index propadl až na dno, trvalo to další dva roky.

Tentokrát to samozřejmě může být jiné. Ale aby tomu tak bylo, musí přicházet další a další dobré zprávy.