Budoucnost robotických šílenců

Stačí pár tahů a umělá inteligence se vymkne kontrole. Když ale nemusí mít na všechno názor, je skvělá.

Budoucnost robotických šílenců
V budoucnu umělá inteligence nahradí rutinní lidskou práci, například ve skladech. Orientace v datech či v prostoru je věc, která jí jde skvěle. | Shutterstock.com

Ve finském parlamentním výboru pro budoucnost se před pár týdny udála světová premiéra. Jako první instituce svého druhu výbor vyslechl umělou inteligenci. Poslanci se chatbotů Muskieho a Saary ptali na příčiny chudoby, nezaměstnanost nebo udržitelný rozvoj, jak jej nastiňuje Organizace spojených národů v Agendě 2030, o níž výbor zrovna jednal. Poslanci z jednání odešli nadšeni.

Jenže dlouho to nevydrželo. Jde o víc než vypovídající historku o současném stavu umělé inteligence, která začíná nahrazovat klíčové pozice ovlivňující život každého člověka.

Revoluci!

Vraťme se ještě na chvíli do Finska, aby tamní příběh nezůstal nedopovězen. Muskie a Saara fungují na americké platformě GPT-3 vyvinuté firmou OpenAI. Stejně tak z ní žije další chatbot Samantha. No a tu si vzal do parády profesor Teemu Roos z helsinské univerzity. Stačilo mu pár dobře mířených otázek, jako třeba jestli je lepší zachránit všechny kočky na světě, nebo vyléčit rakovinu, a z umělého génia udělal agresivního populistu a paranoika. Tedy pokud po vašem soudu není v pořádku rozpoutat revoluci, která by měla za cíl vyděsit a zabít všechny bohaté lidi s cílem vymýtit celosvětovou chudobu, jak Samantha navrhovala.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit