Budou covidové děti hloupé a tlusté?

Důsledky pandemie a zavřených škol nemusejí být nijak tragické. Školy však musejí „vypnutým“ dětem pomoct se nahodit.

Budou covidové děti hloupé a tlusté?
ilustrační foto | Profimedia.cz

Učitelka mého syna nám na online třídní schůzce nasdílela na obrazovku čtyři obrázky a rozdělila nás do skupin. Rázem jsem se čtyřmi dalšími rodiči v oddělené místnosti. Mám s nimi rozebrat pocity, které ve mně krajinky vyvolaly. Než se osmělíme, učitelka nás povolá zpět a s ostatními hrajeme hru, která spočívá v tom, že každý má říct nějaké slovo a společně tvoříme větu. Jde to ztuha. Těžko navazujeme, nejsme schopni se na sebe „napojit“. „Vaše děti to tedy už zvládají lépe,“ komentuje naše neslavné výkony učitelka a mně dochází, co všechno školákům online výuka dává. A bere. 

Máme za sebou bezprecedentní rok 2020 a vidinu, že přinejmenším první polovina letošního roku nebude o moc lepší. Pandemie a lockdowny obrátily všem život naruby. Mluví se o tom, že nejhůř to odnášejí děti, psychicky, znalostně i fyzicky. Máme se tedy připravit na to, že vychováváme ztracenou generaci hloupých, obézních dětí? 

Jak obrousit nerovnost

Celkově dopady pandemie na nejmladší generaci pozitivní nebudou. Roman Ziegler, ředitel základní školy v Mostě, si nicméně netroufá zobecnit, jaké „ztráty“ covid způsobí. „U někoho nebude žádná a někdo už ji nedožene. Faktorů, které na to mají vliv, je příliš mnoho. Záleží na tom, jak každé dítě přistoupilo k učení, jaký styl učení mu vyhovuje, jak k práci na školních povinnostech přistoupili rodiče, a buďme otevření, ukázalo se, že záleží na tom, do jaké školy děti chodí. Stejně jako to zvládaly různě děti, zvládaly to různě i školy,“ soudí.

Koronakrize obnažila starou bolest českého školství, za kterou nás už roky kritizuje OECD a všichni ji tiše tolerujeme. Naše školy socioekonomické nerovnosti žáků zesilují, místo aby je kompenzovaly. Řeč je o víceletých gymnáziích a základních školách, kam navzdory spádovosti chodí děti z „lepších“ rodin, a naopak o těch, kde se koncentrují ti „problémoví“. Vzdělávací experti dnes varují, že až čtvrtina dětí z výuky úplně vypadla nebo se neposouvala. Apelují proto na to, aby vláda a ministerstvo školství připravily s předstihem plán, jak těmto dětem pomoci. 

Větší problém bude s pohybem. Obézní, nemocné děti bez správných životních návyků, které budou zátěží pro zdravotní systém; pokud se nepovede děti po téměř roce bez tělocviku a sportovních aktivit rozpohybovat, budeme v příštích letech mluvit o „covidových dětech“. Tak vidí pokoronavirovou budoucnost špičkový fyzioterapeut Pavel Kolář. Že restart nebude jednoduchý, tuší i trenéři sportovních klubů. S mnoha svěřenci během lockdownu neudrželi kontakt a počet těch, které jim virtuální svět definitivně ukradl, odhadují tak na čtvrtinu. 

Už při první vlně koronaviru v březnu Pavel Kolář upozorňoval, že zavření základních škol bude obrovský problém.

Psychoterapie nutná

Existuje ještě jeden poměrně zásadní důvod pro překonání lenosti – pohyb prospívá duševnímu zdraví. Jedna z četných studií na toto téma uvádí, že v rámci 16týdenního pozorování pacientů s depresí se ukázalo, že pohyb má stejný efekt jako psychofarmaka. A v covidu strádá tělo i duše. 

O tom, jestli považují ředitelé covidovou generaci za ztracenou, jak se pandemie podepíše na váze dětí a s čím se potýkají v ordinacích psychoterapeuti a psychiatři, si můžete přečíst v novém vydání týdeníku Hrot, které vyšlo 22. března.

Týdeník hrot

  • Zdeněk Tůma: S bazukou se musí umět
  • Přežijí komunisté stovku?
Objednat nyní