Vybrané články
z týdeníku The Economist

Bude pizza s ananasem autenticky italská?

Jak klimatická změna proměňuje evropskou gastronomii.

ilustrační foto | Profimedia.cz

Zemědělci v jižní Itálii pěstují avokádo a mango. Středomořští rybáři loví ze sítí tropické králíčkovce. Vinaři z Bordeaux se obávají zániku svých hroznů merlotu. Před padesáti lety by nic z toho nebylo myslitelné. Ale od začátku osmdesátých let minulého století donutily rostoucí teploty mnoho zemědělců na jihu Evropy vyměnit vinnou révu za marakuju (čili mučenku).

Chráněný roquefort

Italové a Francouzi jsou hrdí na svou kuchyni. Obě země žárlivě střeží dodržování nařízení, podle nichž se jenom šunka vyráběná v okolí Parmy smí nazývat „Prosciutto di Parma“ a jenom pěnivému vínu z Champagne se smí říkat šampaňské. Roquefort, nejslavnější z modrých sýrů, se dočkal zvláštní ochrany výnosem parlamentu v Toulouse už v roce 1550.

Jak se klimaticky najíst a nezruinovat

Stravování zodpovídá za třetinu všech skleníkových plynů. Snaha o jejich omezování však může vyvolat nekontrolovatelný růst cen potravin

Skutečnost, že něco vyrostlo nebo se to vyrobilo na nějakém slavném místě, je tradičně spojována se zárukou kvality. Klimatická změna by to však mohla rozvrátit. Vezměte si polentu, oblíbený italský pokrm, který se skládá téměř výhradně z kukuřičné mouky. Vysoké teploty a sušší klima už nyní dramaticky snížily výnosy z kukuřičných polí na jihu Itálie. Když bude tento trend pokračovat a rozšíří se dál na sever, budou si muset italští výrobci objednávat kukuřici odjinud? Co třeba semolina, tvrdozrnná pšenice, která hojně roste na středomořském pobřeží a používá se při výrobě těstovin, chlebových placek a kuskusu? Matematické modely naznačují, že výnosy ze semolinových polí prudce poklesnou, pokud bude teplota dál stoupat.

Německá polenta

Měli by se tedy gurmáni začít obávat o budoucnost špaget? Gabriele Cola z Milánské univerzity je v krátkodobém horizontu optimistou: „Nevidím vážnější problém pro úrodu, protože zemědělství je erudovanější a technologicky vyspělejší, takže vždy dokáže reagovat na změny,“ říká Cola. Posílené zavlažování může vyvážit účinky suššího klimatu. Vědci také mohou vyšlechtit odolnější odrůdy obilnin.

Ale v dlouhodobější perspektivě můžeme pravděpodobně čekat hlubší změny. Pokud budou teploty stoupat, mohou zemědělci na severu Evropy začít pěstovat plodiny, které byly dosud doménou jihu kontinentu: do Německa (nebo Česka) může například proniknout polenta. A jižanští jedlíci se budou muset přizpůsobit. Když se na Sicílii bude i nadále dařit tropickému ovoci, dotáhne to jednoho dne pizza se šunkou a ananasem na autenticky italské jídlo?