Bude záporná i cena plynu?

Může cena plynu následovat příklad ropy a dostat se do záporu? Ano, ale pouze u spotové ceny a jen na několik dní.

Bude záporná i cena plynu?
ilustrační foto | Shutterstock.com

Cena plynu setrvale klesá od podzimu 2018. V Česku i v celé Evropě. Tehdy nešlo tolik o očekávání ekonomického zpomalení, ale spíše o kombinaci teplých zim a dovozu levnějšího (zkapalněného) plynu z Kataru a USA do Evropy. Zpočátku nešlo o masivní objem, ale později už do evropských terminálů (ve Velké Británii, Francii a Španělsku) mířila cca polovina vývozu z USA. Delší dobu trh pracuje také s variantami většího usnadnění dovozu plynu z Ruska.

Plyn je přitom i přes technologický pokrok stále komoditou, která se draze a složitě skladuje. Levnější než plyn skladovat je ho transportovat. Problém pro skladovací kapacity je také nízká (a pořád klesající) cena plynu, kdy se náklady na skladování výrazně promítají do konečné ceny. To vede nejen k zavírání existujících skladovacích kapacit (zatím v USA), ale hlavně odrazuje od investování do těch nových.

Na méně regulovaném trhu v USA vykazuje cena plynu obrovské výkyvy. Od vrcholu před krizí v létě 2008 cena plynu v USA klesla o 87 procent a dostala se na úroveň, kde už jsme byli v letech 2001, 2012 i 2016. Takový propad je samozřejmě zdrcující pro ekonomiku v každé části výrobního řetězce, včetně financujících bank.

Například cena plynu s dodáním v Česku pro celý kalendářní rok 2021 klesla od října 2018 z 23 eur na současných 13 eur/MWh (což představuje pokles o 44 procent), cena pro třetí čtvrtletí 2020 pak klesla z dvaceti eur v červenci 2019 na současných šest eur (pokles o 70 procent). Podobně šla dolů i cena budoucích dodání jinde v Evropě. Cena s dodáním pro celý kalendářní rok 2022 se drží nad 15 eury, od počátku roku 2019 spadla z úrovně dvaceti eur (pokles o 25 procent). Ceny plynu pro vzdálenější roky a kvartály jsou výrazně výše než na bližší období. Trh tedy očekává stabilizaci, podobně jako u elektřiny i ropy, ale i tak jsou všechny ceny ropy i plynu znatelně níže než před několika měsíci.

Protože plyn už v některých regionech Evropy plní funkci paliva, které určuje cenu elektřiny typu base load, právě jeho cena zatím krátkodobě konverguje k ceně elektřiny z mixu obnovitelných zdrojů. Letos na jaře je opět období vysoké výroby elektřiny ze solárních i větrných elektráren. Tedy i přes cenu elektřiny vidíme tlak na pokles evropských cen plynu.

Na trhu s okamžitým dodáním (tzv. spot), např. typu TTF v Holandsku klesla v pátek 22. května cena až na 2,35 eur/MWh, za třicet dní poklesl o více než 50 procent (i když pak došlo k silnější korekci nahoru).

Jaký je výhled pro Česko a Evropu? Během dalších týdnů půjdou ceny dále dolů, do konce roku se pak spot stabilizuje k deseti eurům/MWh, bližší futures k 13 eurům, vzdálenější pak k patnácti. V dalších letech se pak plyn bude pohybovat v pásmu deset až patnáct eur/MWh. Postupné výraznější propojování plynovodů v EU a teplejší zimy přitom povedou k čím dál menším výpadkům dodávek.

Nabízí se otázka, zda se i u plynu dočkáme záporné ceny. Myslím, že během několika měsíců se toto může jednou nebo dvakrát stát, ale pouze u spotové ceny a pouze na několik dní. Podobně jako u příkladu s ropou takový pokles povede jen k mírnému poklesu cen pro spotřebitele.

Nicméně na každé zásadní změně poměrů je dobré hledat také vlastní ponaučení pro budoucnost, a to i přesto, že Česko není významným producentem plynu. Jaká to jsou?

  1. U plynové elektrárny se tvoří cena komodity (plynu) podstatnou částkou celkových nákladů, na rozdíl od atomové nebo i uhelné elektrárny. Nabízí se návodná otázka, zdali bychom v Česku neměli intenzivněji přemýšlet o plynu jako významném zdroji pro energetický mix. Do Evropy proudí plyn z tolika geopoliticky odlišných míst (Rusko, USA, Norsko, Katar) a všechny mají značný zájem nám plyn dodávat... A síť plynovodů se bude ještě více propojovat.
  2. Plyn, podobně jako ropa nebo elektřina, je komodita, jejíž cena má v globalizovaném světě v dobách krize tendenci silně klesat a celkově obecně kolísat. Na příkladu břidlic v USA a Kanadě, Rusku a na značné části Afriky je nebo bude vidět, jak zničující taková situace může být pro domácí ekonomiku závislou na exportu těchto komodit. Dlouhodobě udržitelné národní hospodářství má být exportně zaměřeno na výrobky nebo služby s vysokou přidanou hodnotou a s konkurenční výhodou. 
  3. Chcete-li nízkou cenu komodity, otevřete se obchodně celému světu. Chcete-li vysokou cenu, uzavřete se. To samozřejmě platí i pro papriky, rajčata, vepřové nebo hovězí. Opakuji – platí to pro komodity, ne pro výrobky s vysokou přidanou hodnotou nebo vysokým podílem lidské práce.

Autor provozuje portál Capitalinked.com

Týdeník hrot

  • Řecká tragédie po česku
  • Proč jsou ženy nedoceněné
Objednat nyní