Bruselský čistič na Babiše

Řada věcí je jednoduchá pro národní vlády, ale obtížná pro Evropskou unii. Například trestání osob, které ji okradly. Většina členských států se má totiž na pozoru před tím, aby Unii propůjčily pravomoc soudně stíhat jejich občany. Základní smlouva Unie požaduje, aby její členové trestali zpronevěru unijních fondů, a Evropská komise má vyšetřovací agenturu – Evropský úřad pro boj proti podvodům, zkráceně OLAF –, která fixlování s unijními fondy přezkoumává. Až do letošního roku však před soud předváděly pachatele národní bezpečnostní orgány. Pokud to země odmítla udělat, neexistoval žádný evropský orgán, který by se toho mohl chopit.

Nový Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), jenž formálně zahájil činnost 1. června, by to měl napravit. EPPO může vznést obvinění ze zneužití fondů EU a z řady dalších trestných činů, jako jsou podvody s DPH nebo se cly. V jeho čele stojí proslulá rumunská státní zástupkyně Laura Codruța Kövesiová, která v letech 2013 až 2018 vedla nesmlouvavý rumunský protikorupční úřad a usvědčila tisíce zkorumpovaných státních úředníků a obchodníků.

Strach Němců

Význam EPPO přesahuje jeho pravomoci potrestat zločince a vymoci zpět zpronevěřené peníze. Korupce vytváří v EU hluboké trhliny. Země jako Německo a Nizozemsko mají obavy, že penězi, kterými přispívají do rozpočtu EU, vlastně dotují podvody v zemích zamořených organizovaným zločinem, jako jsou Itálie nebo Maďarsko, kde mají soudy pod palcem stejní politici, kteří berou úplatky. Země, jež do unijního rozpočtu přispívají víc, než z něj čerpají, se zdráhají schválit větší rozpočty EU, pokud nemají jistotu, že bude s penězi naloženo správně.