Vybrané články
z týdeníku The Economist

Bruselský čistič na Babiše

Evropská unie má vlastního žalobce. Boj s podvodníky a rozkrádáním unijních fondů může začít

Bruselský čistič na Babiše
ilustrace Vojtěch Velický týdeník Hrot

Řada věcí je jednoduchá pro národní vlády, ale obtížná pro Evropskou unii. Například trestání osob, které ji okradly. Většina členských států se má totiž na pozoru před tím, aby Unii propůjčily pravomoc soudně stíhat jejich občany. Základní smlouva Unie požaduje, aby její členové trestali zpronevěru unijních fondů, a Evropská komise má vyšetřovací agenturu – Evropský úřad pro boj proti podvodům, zkráceně OLAF –, která fixlování s unijními fondy přezkoumává. Až do letošního roku však před soud předváděly pachatele národní bezpečnostní orgány. Pokud to země odmítla udělat, neexistoval žádný evropský orgán, který by se toho mohl chopit.

Nový Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), jenž formálně zahájil činnost 1. června, by to měl napravit. EPPO může vznést obvinění ze zneužití fondů EU a z řady dalších trestných činů, jako jsou podvody s DPH nebo se cly. V jeho čele stojí proslulá rumunská státní zástupkyně Laura Codruța Kövesiová, která v letech 2013 až 2018 vedla nesmlouvavý rumunský protikorupční úřad a usvědčila tisíce zkorumpovaných státních úředníků a obchodníků.

Strach Němců

Význam EPPO přesahuje jeho pravomoci potrestat zločince a vymoci zpět zpronevěřené peníze. Korupce vytváří v EU hluboké trhliny. Země jako Německo a Nizozemsko mají obavy, že penězi, kterými přispívají do rozpočtu EU, vlastně dotují podvody v zemích zamořených organizovaným zločinem, jako jsou Itálie nebo Maďarsko, kde mají soudy pod palcem stejní politici, kteří berou úplatky. Země, jež do unijního rozpočtu přispívají víc, než z něj čerpají, se zdráhají schválit větší rozpočty EU, pokud nemají jistotu, že bude s penězi naloženo správně. 

Přesto se pět ze sedmadvaceti členských zemí k EPPO nepřipojilo. K pětici patří i Dánsko, které se nepodílí na žádné z justičních struktur EU, a Švédsko, jež tvrdí, že se brzy přidá. Znepokojivější je absence Maďarska a Polska. Obě země ve velkém čerpají pomoc EU a jejich justiční systémy poklonkují politikům. V Maďarsku dochází k největšímu množství podvodů ze všech zemí EU. 

EPPO sídlí v Lucembursku v jednom z mrakodrapů ze skla a oceli, kvůli kterým působí řada úřadů EU jako robotické končetiny naroubované na středověké evropské kosti. Evropský soudní dvůr je hned vedle. Úřad má zdánlivě nesmírně daleko k machinacím, které by měl stíhat. V centrále však sídlí jen ústřední aparát EPPO včetně samotné Kövesiové a kolegia dvaadvaceti státních zástupců – každý je z jedné členské země –, kteří na úřad dohlížejí. Ti jsou rozděleni do stálých skupin po třech a usnášejí se na klíčových rozhodnutích v každém případu: zda vznést obvinění, nebo je zamítnout. Vyšetřování a soudní stíhání realizují týmy státních zástupců z každé země, které nominují národní vlády, ale schvaluje je EPPO. 

Podle německého člena kolegia Andrése Rittera je jedním z výhod EPPO centralizace. Podvody mají tendenci překračovat hranice. Jakožto státní zástupce dozoroval Ritter v Německu případ pašování nafty v hodnotě 18 milionů eur, kterou podvodníci vydávali za čisticí prostředky, takže z ní neodvedli příslušnou daň a následně ji vyvezli a prodali jako palivo v České republice, Itálii a Polsku. Podobné případy vyžadovaly spolupráci vyšetřovacích týmů ze všech zemí, kterých se případ týká, a Eurojustu, agentury pro justiční spolupráci. Žádosti o informace a evropská povolení k prohlídce a zatykače vše protahovaly a komplikovaly.

Italská Mafie a Babiš

EPPO bude řešit řadu stejných případů jako OLAF a státní zástupci v jednotlivých členských zemích. Může jít o konkrétní záležitosti jako v případě italsko-rumunského konsorcia, které vyhrálo kontrakt na výrobu vznášedla, aniž by se ho kdy skutečně pokusilo vyrobit, nebo nadnárodní mafiánské organizace, jež z prostředků ze zemědělských fondů EU nakupovala zemědělské stroje z druhé ruky a vydávala je za nové. 

Anebo se bude jednat o abstraktní finanční trestné činy. Italský člen kolegia Danilo Ceccarelli podotýká, že papírově má EU obrovský přebytek obchodní bilance – podle jedné studie to bylo v roce 2018 přes 300 miliard eur. Logicky není něco takového možné a nejspíš se jedná o důkaz daňového podvodu: vývozci nadhodnotí cenu zboží, aby dosáhli na vyšší slevy na DPH. Studie odhaduje, že by celková částka mohla ročně vyšplhat na 60 miliard eur. 

Nejcitlivější případy se točí kolem politiků. Protikorupční právníci doufají, že nezávislost EPPO na národních vládách usnadní soudní stíhání zvolených představitelů. České orgány údajně předaly EPPO případ premiéra Andreje Babiše. Babiš je jakožto jeden z nejbohatších občanů České republiky obviněn z nezákonného obohacení z evropských dotací, které obdržela zemědělská společnost, již donedávna vlastnil (a nyní ji spravují jeho svěřenské fondy). Babiš všechna obvinění odmítá.

Udržet se mimo politický vliv bude ovšem velice těžké. Slovinský premiér Janez Janša odmítl schválit státní zástupce, které musí jeho země vyslat do EPPO. Jeho oponenti tvrdí, že se bojí, že je jeho strana nebude moct ovládat. Bojko Borisov, který posledních dvanáct let zastával v Bulharsku většinu času úřad premiéra, ovládl orgán jmenující státní zástupce, jenž opakovaně zprostil obvinění vládní činitele namočené v různých skandálech.

Státní zástupci navíc musejí případy přednést u národních soudů. „Je bez debat, že by se hodilo, kdybychom měli evropský soud pro trestní řízení,“ říká Ritter, to je však hudba vzdálené budoucnosti.

EPPO nicméně nemusí přijmout každého, koho národní vlády vyšlou. Kövesiová odmítla šest bulharských státních zástupců z původně delegované desítky. Ustanovení orgánu jsou zformulovaná tak, aby chránila jeho nezávislost. Všech dvaadvacet státních zástupců v kolegiu má zakázáno dohlížet na případy, které se týkají jejich vlasti. Státní zástupci jsou jmenováni na pět let a podle uvážení EPPO mohou funkci vykonávat opakovaně bez celkového časového omezení. Jejich země původu je nemohou odvolat. 

Na EPPO byly už teď přesměrovány stovky případů. Ritter očekává, že budou v některých případech vznesena obvinění do konce roku. EPPO by se mělo snažit co nejrychleji uzavřít některý z viditelných případů, říká Laurent Pech, odborník na unijní právo z Middlesexské univerzity: „Je to nový nevolený orgán, jeho legitimita závisí na výsledcích.“

© 2021 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Týdeník hrot

  • Filozof jednorožcem
  • Skutečná lekce z 11. září
Objednat nyní