Britsko-skotská zákopová válka

Volby do skotského parlamentu skončily úspěchem stoupenců nezávislosti. Kdo by však očekával rychlý rozpad Spojeného království, šeredně by se mýlil.

Britsko-skotská zákopová válka
Staronová skotská premiérka Nicola Sturgeonová dobře ví, že referendum hned tak nebude, což se jí celkem hodí, neboť podpora nezávislosti je dosti vrtkavá. | Profimedia.cz

Skotsko získalo autonomii v dobách Blairovy New Labour. První volby do autonomního zákonodárného sboru se konaly v roce 1999. Nejsilnější stranou tehdy byli labouristé. Skotští separatisté byli „až“ druzí, konzervativci s velkým odstupem třetí.

Dnešní situace je jiná. Už čtvrté volby v řadě vyhráli nacionalisté. Absolutní většinu mandátů z roku 2011 však nezopakovali. Unikla jim o jediný mandát. Mají 64 ze 129 křesel. Labouristé jako tradičně nejsilnější skotská strana jsou naopak nejvíce poraženými. Nezískali ani 18 procent hlasů a ztratili dva mandáty. Druhé místo udrželi konzervativci, kteří se na tuto příčku poprvé vyhoupli před pěti lety. Hlasů získali více, mandátů mají stejně – 31. Polepšili si zelení a naopak pohoršili liberální demokraté, přičemž první získali osm a druzí čtyři křesla.

Pat navzdory vítězství

Sečteno a podtrženo, stoupenci nezávislosti – nacionalisté a zelení – momentálně kontrolují většinu 72 křesel. Unionisté neboli zastánci setrvání Skotska ve svazku s dalšími zeměmi britské koruny získali celkem 57 mandátů. Na hlasy to však skončilo ještě trochu jinak. Separatistům k absolutní většině hlasů chybělo minimálně jedno procento. Záleží na tom, jestli počítáme první, nebo druhé hlasy. V takzvaném systému dodatečných hlasů (AMS) má každý skotský volič dva hlasy. Jeden odevzdává konkrétnímu kandidátovi v obvodě, kde se volí systémem prvního v cíli, druhý stranické kandidátní listině v jednom z osmi volebních obvodů. Druhé hlasy kompenzují většinovou volbu a přinášejí mandáty menším stranám.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit