Brazilská samba: Covid tančí s populismem

Brazílie má dva problémy. Prvním je, že prezidentem je Jair Bolsonaro. Druhým je možnost, že za chvíli už prezidentem nebude.

Brazilská samba: Covid tančí s populismem
Brazilský prezident Jair Bolsonaro | Profimedia.cz

V březnu zabíjel covid-19 nejčastěji ve východní Evropě: v žebříčku nejpostiženějších zemí obsadili devět z deseti prvních příček právě Východoevropané. Ta zbývající patřila Brazílii. Celkově vzato, abychom měli lepší perspektivu, patří Brazílii v žebříčku úmrtnosti sedmnáctá příčka, kdežto nejhorší je Česko (nepočítáme-li mikrostáty a entity typu Gibraltaru). To proto, že brazilský prezident sice může být všelijaký, ale ani on nedokáže ve více než dvousetmilionové populaci napáchat tolik zmatku jako slovenský estébácký oligarcha, dostane-li na starost zemi velikosti předměstí Ria de Janeiro.

To srovnání však Brazilcům mnoho klidu nedává. Situace se v jejich zemi v březnu zhoršila natolik, že dokonce i prezident Jair Bolsonaro, zdravotní neandertálec, který kdysi virus popsal jako „chřipčičku“, odmítal lockdowny, ignoroval jakákoli protipandemická opatření počínaje rouškami a bagatelizoval potřebu hromadného očkování, byl nucen začít reagovat.

Minulý týden slíbil Bolsonaro urychlit proces očkování. Do té doby dostalo vakcínu pouze šest procent lidí, tedy nějakých 12,5 milionu osob (srovnej s českými 4,7 procenta, tedy bratru půlmilionem lidí).

Množí se proto protesty - a ačkoli dosud nedosáhly intenzity, která by Bolsonarovu pozici ohrožovala bezprostředně, k dobré náladě mu nejspíš nepřispívají. Začínají se od něho odvracet i spojenci.

Spojenci se distancují

Jeden z nejvlivnějších brazilských politiků, mluvčí dolní komory parlamentu Arthur Lira, jenž dosud vystupoval jako prezidentův spojenec, začal veřejně požadovat, aby vláda začala vůči pandemii postupovat aktivněji; nazval situaci „nejhorší humanitární hanbou země“. Podobně mluvil i další z Bolsonarových mužů, šéf Kongresu Rodrigo Pacheco.

Podobně jako zmíněný oligarcha i Bolsonaro mění ministry zdravotnictví, jen to sviští. V době, kdy tyto řádky vznikaly, vedl na vyhozené ministry 4 : 3, ačkoli se očekávalo, že oligarcha brzy srovná krok. Také brazilský ministr zahraničí je pod tlakem, protože nezajistil dostatek dodávek vakcín. Ekonomické aktivity, která se sotva nadechla k jakémus takémus růstu, opět ubývá.

Ještě horší pro Bolsonara je, že se proti němu začínají stavět jeho spojenci z rozumu - střední třída i velcí podnikatelé. Pět set předních tamních podnikatelů podepsalo dopis, v němž prezidenta vyzvali, aby z protipandemického úsilí udělal prvořadou prioritu své vlády.

Za jiných okolností by možná Bolsonaro mohl takový tlak ignorovat. Jeho přístupu k výkonu prezidentského úřadu však v březnu dodala nový impulz nečekaná skutečnost. Odvolací soud zrušil rozsudek nad dlouholetým vůdcem populistické levice, exprezidentem Lulou (občanským jménem Luiz Inácio da Silva). 

Populista versus populista

Vtip je v tom, že součástí zrušeného Lulova rozsudku byl zákaz politické činnosti. Když nyní rozsudek neplatí, může exprezident znovu kandidovat na nejvyšší úřad. A čím hůře si Bolsonaro povede v boji s covidem, tím horší pozici bude mít i pro střet s Lulou. To by pro brazilský byznys znamenalo znovu radikální zvýšení daní (z úrovně, na jakou je Bolsonaro snížil po více než desetiletí vlády socialistů). 

Tamní podnikatelé tak mají před sebou neveselé vyhlídky; jak píše agentura Bloomberg, „není jisté, nakolik bude polarizovaná společnost ochotná naslouchat nějakému centristickému přístupu“.  A spolu s Jairem Bolsonarem může podnikatelský stav snadno zjistit, že termín voleb, podzim 2022, se blíží rychleji, než by mu bylo po chuti.

Týdeník hrot

  • Zdeněk Tůma: S bazukou se musí umět
  • Přežijí komunisté stovku?
Objednat nyní