Vybrané články
z týdeníku The Economist

Borisovy kopačky. Jak se britský premiér postavil fotbalové Superlize

Britský premiér zatrhl plány na fotbalovou Superligu a mimoděk tím odhalil svůj styl konzervatismu.

Borisovy kopačky. Jak se britský premiér postavil fotbalové Superlize
Britský premiér Boris Johnson | Profimedia.cz

Kéž by Boris Johnson zareagoval na hrozbu covidu-19 stejně bryskně jako na vidinu vzniku nové fotbalové Superligy. Hned jak šest britských klubů oznámilo úmysl zapojit se do samostatné elitní soutěže pro evropské kluby, začala britská vláda jednat. Johnson promptně svolal do Downing Street schůzku, na níž se řešilo, jak plán torpédovat. Naštvaní toryovští poslanci navrhovali tresty pro hříšníky: zvláštní daně, méně pracovních povolení pro zahraniční hráče, důsledné uplatňování zákona na ochranu hospodářské soutěže, stažení policejních složek ze zápasů těchto klubů a zavedení německého modelu vlastnictví, v němž fanoušci ovládají 51 procent akcií klubu.

A Superliga, koktejl arogance a hamižnosti, zkolabovala pod soustředěným útokem vlády a fanoušků. Ed Woodward, předseda představenstva Manchesteru United, jenž byl obecně považován za srdce celého projektu, odstoupil. Ale přes svůj rychlý zánik odhalil projekt něco důležitého o změněném postoji britských konzervativců k byznysu, trhům a globalizaci.

Láska do roku 2005

Za éry Margaret Thatcherové byli konzervativci velkými příznivci penězi poháněné transformace sportu, jeho synonymem se staly zchátralé tribuny a chuligáni. Z nejslavnějších anglických týmů, jako jsou Liverpool a Manchester United, se staly globální značky, které lákají čím dál víc zahraničních hráčů a fanoušků.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit