Bobby Fischer: Šachy jsou mrtvá hra

V roce 1941 napsal Stefan Zweig svoje poslední dílo, Šachovou novelu. Jako symbol souboje dobra se zlem v ní figuruje idiot savant Mirko Czentovič, skvělý hráč šachu a jinak negramotný, hrubý blb. O dva roky později (Zweig mezitím spáchal sebevraždu) se v Chicagu narodil skutečný fenomenální šachista Bobby Fischer. V souboji se zlem neměl navrch ani on a rubrika Tardis se šla vyptat proč.

Bobby Fischer: Šachy jsou mrtvá hra
Bobby Fischer | Profimedia.cz

Pozn. red. Experimentální rubrika Tardis využívá slavného stroje času britského (mimozemského) cestovatele Doctora Who. Jeho prostřednictvím necháváme promluvit muže a ženy z minulosti, kteří mají co říct k přítomnosti.

Jak je možné, že takový šachový génius jako vy...

Protestuji proti tomu, aby mi někdo říkal šachový génius. Domnívám se, že jsem všestranný génius, který náhodou hraje šachy, což je docela jiná věc.

… tedy takový génius jako vy, který náhodou hraje šachy, chce tu hru najednou od základu předělat?

Miluji šachy a nevynalezl jsem Fischerandom (slovo vytvořené spojením šachistova jména se slovem random, namátkový; označuje systém, v němž není postavení figur na začátku hry pevně dané, pozn. red.), abych šachy zničil, nýbrž proto, abych je udržel při životě. Protože staré šachy jsou mrtvé. Chci, aby figury byly na počátku promíchané, aby hra nezdegenerovala na pouhé memorování a dohodnuté zápasy, jako je tomu dnes. Už Capablanca to tak chtěl, viděl, že ta hra umírá.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit