Vybrané články
z týdeníku The Economist

Bláznovo zlato. Olympijské hry přinášejí hostitelům hlavně dluhy

Olympijské hry jsou pro hostitelská města pohromou. Rozpočet se obvykle přestřeluje o 172 procent.

Bláznovo zlato. Olympijské hry přinášejí hostitelům hlavně dluhy
ilustrační foto | Shutterstock.com

V obchodě s oficiálními upomínkovými předměty na tokijskou olympiádu v nákupním centru Aqua City, jen pár kroků od olympijské vesnice, vládne přízračné ticho. Majitelé doufali, že davy fanoušků vezmou trička či tradiční panenky daruma s logem olympiády útokem. Kvůli pandemii se však hry, které v sobotu začaly v Tokiu, musejí obejít bez diváků a velkých fanfár. Prodeje dosahují jen deseti procent očekávání, stěžuje si vedoucí prodejny. A podobně to vypadá i s celým finančním přínosem olympiády pro Tokio – a covid-19 nemůže zdaleka za všechno.

Ztrátový podnik

Ekonomové už dlouho tvrdí, že místo zvýšené spotřeby, turismu a prestiže přinášejí hry pořadatelským městům hlavně dluhy, předimenzovanou infrastrukturu a masivní náklady na údržbu. V roce 2016 publikovali dva američtí akademici – Victor Matheson a Robert Baade – studii s chmurným závěrem: „Ve většině případů jsou olympijské hry pro pořadatelské město ztrátovým podnikem.“ Letošní hry přihnaly ještě víc vody skeptikům na mlýn. „Lepší by bylo je nemít,“ říká o hrách Suehiro Toru z investiční banky Daiwa Securities. Vyjadřuje tím převládající postoj mezi japonskými ekonomy i laiky.

Vyčíslování ekonomických dopadů megaakcí, jako jsou olympijské hry, může být ošidné. Organizátoři a kritici se přou o to, které investice skutečně přímo souvisejí s hrami a které by města v zájmu svého rozvoje stejně musela udělat. Téměř jisté ovšem je, že olympijské hry dramaticky přestřelí plánovaný rozpočet. Alexander Budzier, Bent Flyvbjerg a Daniel Lunn z Oxfordské univerzity zjistili, že každá olympiáda od roku 1960 překročila rozpočet, v průměru o 172 procent. (Mezinárodní olympijský výbor jejich výpočty rozporuje.) Tokio do tohoto vzorce přesně zapadá. V roce 2013 se počítalo s olympijskými výdaji ve výši 7,5 miliardy dolarů. Do konce roku 2019 se oficiální rozpočet vyhoupl na 12,6 miliardy a japonští auditoři odhadovali, že skutečné náklady jsou zhruba dvojnásobné. Opatření proti covidu-19, včetně nákladů na testování a úpravy sportovišť, přidala dalších 2,8 miliardy dolarů.

Studie tokijské vlády z roku 2017 předpovídala, že výnosy víc než bohatě vynahradí veškeré náklady. Podle odhadu měly hry vygenerovat 14 bilionů jenů (127 miliard dolarů) ve zvýšené poptávce. Část tohoto nárůstu měla mít na svědomí výstavba nové infrastruktury, byť takové projekty často odčerpávají investice do jiných, užitečnějších. Další výhodou obvykle bývá zvýšená spotřeba v době her, když lidé utrácejí za všechno možné, vstupenkami počínaje a jídlem a pitím konče. Ale jelikož hry se budou muset obejít bez diváků na stadionech, Tokio z toho nic nevytěží. 

Mlhavé budoucí efekty

Většina výnosů má spadat do poněkud mlhavě definované kategorie nazývané „odkaz“ či „budoucí efekty“, kam spadá zvýšený zájem turistů, ale také využívání prostředků hromadné dopravy a další infrastruktury po skončení her. Tyto projekce však byly od samého začátku přemrštěné a pandemie je nahlodá ještě víc, domnívá se Mijamoto Kacuhiro z Kansai University. Podle Kiučiho Takahidea z Nomura Research Institute by mohlo Japonsko těžit alespoň z lůžek v nově postavených hotelech – nedostatek ubytovacích kapacit začínal před pandemií dusit rozvoj japonského turistického ruchu. Ale mnozí jiní se obávají, že by spory kolem pořádání her mohly ve výsledku zanechat negativní odkaz, poškodit reputaci Japonska v cizině a odradit zahraniční turisty. Tyto obavy mohou vysvětlovat, proč velcí sponzoři jako Toyota nestáli o zviditelnění při zahajovacím ceremoniálu.

Počet měst, která se ucházejí o pořádání her, v posledních letech poklesl. Tokijská zkušenost pravděpodobně odradí mnoho dalších, zejména těch bohatých, která nepotřebují kompletně přebudovat infrastrukturu. Nakonec se z olympiády může stát závod, který žádné město nebude chtít běžet.

© 2021 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Týdeník hrot

  • Filozof jednorožcem
  • Skutečná lekce z 11. září
Objednat nyní