Hnutí Black Lives Matter (BLM) vzniklo před několika lety ve Spojených státech a nejvíce se zviditelnilo během loňského roku po nepokojích vyvolaných smrtí černocha George Floyda. Součástí tažení proti diskriminaci Afroameričanů bylo i živelné ničení a odstraňování soch a pomníků amerických jižanských generálů a dalších politiků, kteří bojovali proti zrušení otroctví.
BLM má po Americe největší ohlas ve Spojeném království. I zde se loni rozpoutala debata o tom, zda mají ve veřejném prostoru místo historické postavy, které jsou spjaty s podporou otroctví nebo s rasismem. Anglie zejména v 17. století profitovala z obchodu s otroky, později z vybudování obrovské koloniální říše.
Během šesti měsíců loňského roku bylo násilně strženo či oficiálně odstraněno, případně přejmenováno 70 míst, která se dotýkají cti obyvatelstva s africkým původem, vypočítal deník The Guardian. A další stovky případů jsou dále přezkoumávány místními úřady nebo různými institucemi.
Jako v Česku
V historii Británie se jedná o bezprecedentní rozsah „vyrovnávání se s minulostí“, který je tak dobře známý v Česku, kde se pokaždé, když se změnil režim (1918, 1939, 1945, 1948, 1968, 1989), strhávaly sloupy nebo sochy, přejmenovávaly ulice a náměstí podle aktuálních prominentů. Loni také vyvolalo debatu odstranění sochy „krvavého maršála“ Ivana Stěpanoviče Koněva v Praze 6 nebo připomenutí úlohy vlasovců při osvobozování Prahy v Řeporyjích.
Připomínky koloniální minulosti britského impéria, které bylo největší říší v dějinách lidstva, tak z ulic a zřejmě i z historické paměti společnosti postupně zmizí. Kromě ulic a náměstí hnutí zasáhlo i další sektory společnosti. Univerzity, školy, soukromé budovy, hospody, kostely, charitativní fondy.
Jednou z posledních obětí BLM je rozhodnutí radnice v City of London, které odstraní z budovy historické radnice sochy sira Johna Casse a Williama Beckforda, kteří zbohatli na obchodech s otroky v 18. a 19. století. Symbolizují roli britského finančního centra v otrokářské a koloniální éře, napsala agentura Reuters.
Loni byla například odstraněna socha klečícího černocha, jenž na hlavě nese sluneční hodiny, před historickou budovou na předměstí Manchesteru.
Aktivní univerzity
Očista od prvků otrokářství ve velké míře zasáhla britské univerzity. Edinburská univerzita přejmenovala budovu nesoucí jméno filozofa Davida Humea, jednoho z největších filozofů 18. století. Důvodem byl „údajný“ rasismus skotského myslitele.
Královská univerzita v Londýně dobrovolně přestala používat své latinské motto, ve kterém se hlásí k zachování britské říše. Liverpoolská univerzita zase přejmenovala jednu ze svých budov nazvanou podle britského premiéra Williama Gladstonea. Už také nevyhovuje současným nárokům, protože jeho rodina měla plantáže s otroky v karibské oblasti.
Zároveň bylo přejmenováno několik ulic, například Black Boy Lane v severním Londýně. Další dvě desítky ulic ve Skotsku, Anglii a Walesu jsou v ohrožení, protože mohou pobuřovat místní občany tím, že upomínají na koloniální minulost země. Také hospody s názvem Black Boy jsou na ostrovech minulostí.
Selekce pokračuje
Jen ve Walesu místní vláda identifikovala 209 míst, která mohou upomínat na otrokářskou minulost a bude se jednat o jejich přejmenování. Podobná selekce probíhá i na jiných místech království, například ve skotském Glasgow. Čistky v názvech pomníků, budov i ulic podporuje i londýnský starosta Sadiq Kahn. I další labouristé v čele britských měst, jako je Manchester nebo Birmingham, jsou zastánci tohoto trendu.
Britský profesor historie Hakim Adi, specialista na dějiny Afriky, vliv hnutí BLM vítá. K podobné vlně odstraňování prvků glorifikace otroctví, kolonialismu a obchodu s lidmi na ostrovech ještě nedošlo.
Ne všichni mají pro takový postup pochopení. Konzervativní politik a ministr pro místní rozvoj Robert Jenrick chce změnit legislativu a chránit historické sochy před davem ulice. Adi ale tvrdí, že by se vláda měla více zajímat o řešení projevů rasismu a nerovnosti v britské společnosti. Sochy z dnešního pohledu kontroverzních postav dějin by mohly být umístěny ve speciálním muzeu „zločinů proti lidskosti“.
Labouristé dodávají, že se konzervativní vláda Borise Johnsona snaží poukazováním na takzvanou kulturní válku odvrátit pozornost veřejnosti od nezvládnutí pandemie covidu. Jernick nicméně varuje před vymazáním a cenzurováním části historie Británie. Příznivci odstraňování připomínek koloniální éry z veřejných míst zase upozorňují na to, že se tím tato část historie oslavuje. Do historického kontextu mají tyto souvislosti zasazovat muzea.
