Biden věří americké vědě. Chce do ní investovat až 250 miliard dolarů

Americký prezident Joe Biden zveřejnil investiční plán pro nadcházející roky. V rámci přestavby infrastruktury země a vytváření nových pracovních míst plánuje obohatit americkou vědu až o čtvrt bilionu dolarů.

Biden věří americké vědě. Chce do ní investovat až 250 miliard dolarů
Americký prezident Joe Biden | Profimedia.cz

Z celkové částky 250 miliard dolarů chce Biden valnou většinu, konkrétně 180 miliard dolarů, využít na výzkum a vývoj technologií budoucnosti. Dalších 70 miliard dolarů má být investováno do různých vědních oblastí, od boje proti pandemii po podporu inovací ve venkovských oblastech.

Největší díl z rozpočtu si ukrojí National Science Foundation (NSF), které má podle plánu připadnout 50 miliard dolarů, z nichž bude vybudováno i nové ředitelství. Současný rozpočet NSF představuje 8,5 miliardy dolarů. Již týden před Bidenovým projevem představila skupina zákonodárců ve Sněmovně reprezentantů legislativu, která požaduje, aby v příštích pěti letech dostalo NSF celkem 72 miliard dolarů, z čehož se 13 miliard využije právě na nové ředitelství nazvané Science and Engineering Solutions. V loňském roce navíc představil senátor Chuck Schumer zákon, tzv. Endless Frontier Act, který by NSF na pět let poskytl dokonce až 100 miliard dolarů a vytvořil zde technologické ředitelství. Nová verze zákona bude představena zřejmě příští měsíc.

Myšlenkou masivního rozšíření rozpočtu a poslání NSF, což je druhá největší národní agentura pro financování výzkumu po National Institutes of Health, se Kongres začne zabývat v následujících týdnech. „Řekl bych, že se věci spojují velmi dobře,“ vyjádřil se k aktuální situaci zástupce jedné z univerzit. „Získat podporu prezidenta bylo velkým vítězstvím.“

Reakce na Čínu

Mediální pokrytí Bidenova plánu na rekonstrukci staré infrastrukury se zaměřilo na přestavbu silnic, mostů, hromadné dopravy a bydlení. Ve svém projevu v Pittsburghu před členy odborových svazů však Biden neopomněl právě i oblast vědy, na kterou se chce ve svém volebním období na rozdíl od bývalého prezidenta Donalda Trumpa zaměřit. Z investice 180 miliard dolarů by mělo jít 35 miliard dolarů několika agenturám, které bojují proti změně klimatu. Zároveň by měla vzniknout nová agentura Advanced Research Projects Agency-Climate (ARPA-C) pro komercializaci slibných technologií. Z peněz by se také inovovala federální a akademická výzkumná zařízení v hodnotě 40 miliard dolarů, přičemž polovina financí půjde na více než stovku vysokých škol a univerzit, které byly historicky určené Afroameričanům. Podle Bidena představuje plán „největší nárůst federálních výdajů na výzkum a vývoj, který se netýká obrany.“

Bez ohledu na finální částku navrhovatelé nového ředitelství NSF tvrdí, že je nutné čelit agresivním technologickým investicím Číny a dalších ekonomických konkurentů. Již výše zmiňovaný The Endless Frontier Act (EFA) je pojmenován po vlivné zprávě z roku 1945 pro tehdejšího prezidenta Franklina Roosevelta, která vedla až k vytvoření NSF. Tento zákon přinesl sedmdesát let trvající etapu financování výzkumu, podpořil ekonomický růst USA a národní bezpečnost.

„Dělat více toho stejného nás nedostane tam, kde bychom měli být,“ napsal minulý rok prezident Massachusetts Institute of Technology L. Rafael Reif v jednom z mnoha článků prosazujících legislativu EFA. „Nové technologické ředitelství poskytne NSF jiný způsob přístupu k problémům; do jisté míry také jiný způsob výběru a řízení projektů.“

Kulturní kolize

Na chystané změny v NSF však nelibě zareagovali někteří akademičtí lídři. Ti se obávají, že nové ředitelství může narušit kulturu agentury a snížit schopnost NSF podporovat základní výzkum na univerzitách.

Podle původního návrhu Senátu by se nové ředitelství rychle několikrát zvětšilo a mohlo by být ve výsledku i větší, než je celková velikost sedmi stávajících ředitelství pro výzkum NSF. Akademikům se rovněž nezamlouvá, že by ředitelství fungovalo volnějším způsobem, podobně jako často vychvalovaná Defense Advanced Research Projects Agency v oblasti obrany, kde se jednotliví manažeři při udělování financí silně spoléhají na svůj vlastní úsudek. A pokud granty nesplní nastavené milníky, mohou projekty náhle ukončit. Kritici také vznesli nesouhlas s plánem EFA, aby mělo ředitelství svého vlastního zástupce ředitele, který by měl vyšší postavení než ti, kteří vedou stávající ředitelství. Stejně tak se jim nepozdává vznik rady odborných poradců, kteří by mohli stanovit zásady, co a koho financovat.

Tato struktura „by podpořila kolizi kultury uvnitř NSF,“ varovala skupina prominentních vědců a akademiků, mezi nimiž byli například i laureáti Nobelovy ceny David Baltimore a Harold Varmus. Budoucnost rozpočtu pro NSF tak prozatím zůstává nejasná. Republikáni a někteří umírnění demokraté se zavázali, že budou bojovat proti Bidenovu návrhu na získání peněz tím, že zruší některé škrty v oblasti daní z příjmů právnických osob přijaté za bývalého prezidenta Donalda Trumpa. A pokud Kongres odmítne Bidenův plán rozvoje infrastruktury, je těžké si představit, že zákonodárci schválí masivní nárůst financí pro NSF.

Článek vyšel na portálu Vědavýzkum.cz.

 

Týdeník hrot

  • Budoucnost robotických šílenců
  • Stát jako hoteliér
Objednat nyní