Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu, říká analytik Hrotu24 Miroslav Zámečník.
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu, říká analytik Hrotu24 Miroslav Zámečník.
Ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol říká, že Evropa udělala v energetické politice dvě zásadní historické chyby. Příliš spoléhala na ruský plyn a odvrátila se od jádra. I kvůli tomu zaostává za USA a Čínou v konkurenceschopnosti průmyslu.
Ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol říká, že Evropa udělala v energetické politice dvě zásadní historické chyby. Příliš spoléhala na ruský plyn a odvrátila se od jádra. I kvůli tomu zaostává za USA a Čínou v konkurenceschopnosti průmyslu.
Americký prezident se intenzivně zabývá jedním ze svých hlavních slibů z předvolební kampaně - odpuštění půjček na studium. Na tom, co bude tato změna v dlouhodobém výhledu znamenat, se však mnohé univerzity a experti na školství rozcházejí.
Bidenova administrativa oznámila, že zdvojnásobí počet dlužníků, kteří mají nárok na odpuštění státního dluhu za studentské půjčky. Tento obrovský dluh studentských půjček, které si vzalo celkem 43 milionů Američanů, má hodnotu celkem 1,7 bilionu dolarů. Vláda oznámila, že studentům odpustí celkem 8,7 miliardy dolarů, které dluží 455 tisíc lidí, mezi něž patří například studenti se zdravotním postižením. „Tento krok vysokého školství je v souladu s našimi strategiemi od prvního dne,“ prohlásil Miguel Cardona, americký ministr školství.
Biden však stále váhá se svým slibem z předvolební kampaně odpustit na studentských půjčkách alespoň 10 tisíc dolarů na osobu, a to jak kvůli nejistotě učinit tak bez souhlasu Kongresu, tak kvůli názorovým rozdílům ve vlastní straně, zda je takový tah dobrým řešením. Tato myšlenka byla politicky přitažlivá, protože by to stálo daňové poplatníky méně než čtvrtinu z celkového dluhu 1,7 bilionu dolarů a zároveň osvobodilo více než třetinu všech dlužníků od jakýchkoli dalších závazků a pomohlo jim to pokročit s nákupem domů a zakládáním rodin.
Odpuštění půjček má své podporovatele i odpůrce. Podporovatelé například navrhují odpustit až 50 tisíc dolarů na osobu. Do skupiny skeptiků, co se širokého odpuštění studentských půjček týče, patří levicově orientovaný think-tank Urban Institute, podle nějž je tato myšlenka regresivní, vzhledem k tomu, že se se znevýhodněnými dlužníky s nižšími příjmy zachází stejně jako s absolventy s vysokými příjmy. Středolevý think-tank Third Way sdílí podobný názor. Ten o Bidenově myšlence mluví jako o „univerzálním plánu na zrušení dluhu a jako o něčem, z čehož mají největší prospěch Američané s vyššími příjmy.“
Mezi ty na druhé straně patří liberální Rooseveltův institut, který uznává, že bohatší dlužníci mohou získat peníze, které nepotřebují, ale považuje takové situace spíše za výjimečné. Průměrný prospěch jednoho dlužníka z paušálního zrušení 50 tisíc dolarů by podle výpočtů institutu přesáhl 17 tisíc dolarů na osobu v dolních deseti procentech čistého jmění, v horních deseti procentech ovšem průměrně pouhých 562 dolarů. Další hodnocení, provedené odborníky z Levy Economics Institute of Bard College říká, že úplné zrušení studentského dluhu vládou by poskytlo ekonomice podporu, která by částečně kompenzovala její náklady „s pouze mírnými dopady na rozpočtový deficit, úrokové sazby a inflace.“
Podstatná je také otázka, zda celoplošné odpuštění studentských půjček prospěje samotným univerzitám. „Je rozumné očekávat, že si studenti poté, co se jim hromadně odpustí dluhy, půjčí ještě více,“ řekl Robert Kelchen, professor of educational leadership and policy studies na University of Tennesse. Další však tvrdí, že část těch, kteří studium nedokončili, by se po odpuštění školného možná vrátili zpět ke studiu. V americké společnosti je totiž i velké množství studentů, jež utráceli peníze za prestižní studium, ale nakonec odešli bez titulu.
Ted Cruz, republikánský senátor z Texasu, na nedávném jednání o půjčkách řekl, že náklady na vysokoškolské vzdělání jsou nyní 31krát vyšší než v roce 1970. Cruz nastínil, že příčiny jsou ilustrovány na příkladu University of Michigan, která má 163 zaměstnanců v oblasti inkluze a začlenění. „Naše univerzity už neučí,“ řekl senátor. „Jediným důvodem pro zvýšení školného a nákladů na University of Michigan je dramatický pokles státní podpory vysokoškolského vzdělávání,“ bránil se Rick Fitzgerald, mluvčí univerzity.
Nový průzkum společnosti Axios/Ipsos, kterého se zúčastnily dva tisíce Američanů, zjistil, že 55 % by jich odpustilo veškeré státní dluhy na studentské půjčky a 59 procent by schválilo vytvoření vysokých škol na čtyři roky zdarma pro jakéhokoli občana USA. Pro odpuštění studentské půjčky se vyjádřily také jednotlivé vysokoškolské instituce. Například South Carolina State University, Delaware State University, Dallas College a Wilberforce University patří mezi ty, které při pandemii koronaviru použily miliony dolarů od vlády k odstranění dluhů pro tisíce svých studentů.
Americká vláda má systém, který snižuje platby půjček dlužníkům s nízkými příjmy. Po 20 letech jim dluh navíc odpustí kompletně. „To vypadá slibně,“ řekl Constantine Yannelis, odborný asistent financí na University of Chicago. Tento plán však začal teprve v roce 2008, a zatím tak neexistuje dostatek záznamů k jeho vyhodnocení.
Článek vyšel na portálu Vědavýzkum.cz.
