Bezosův marný boj za přírodu

Největší světový internetový prodejce Amazon oznámil vytvoření fondu s kapitálem ve výši dvě miliardy dolarů, jehož pomocí chce přispět na rozvoj technologií, které umožní snížení emisí skleníkových plynů. Subjekty, které z něj budou čerpat, se zavazují k tomu, že budou do roku 2040 uhlíkově neutrální.

Prostředky, které Amazon na boj s klimatickou změnou firmám poskytuje, by měly být primárně využity na dopravu a logistiku, výrobu a skladování energie, potravinářství a zemědělství a na snížení množství vyprodukovaného odpadu, případně jeho opětovné použití. Společnosti, které pracují na vývoji pokrokových technologií z těchto oblastí, budou moci žádat o příspěvek z fondu skrze e-mail.

„Budeme brát v úvahu firmy všech velikostí z celého světa, od startupů po již dobře zavedené podniky,“ slíbil v prohlášení zakladatel společnosti Jeff Bezos. Amazon zároveň aktualizoval svůj předchozí cíl v podobě kompletního přechodu na obnovitelnou energii. Původně k tomu mělo dojít v roce 2030, novým cílem je dosáhnout tohoto cíle o pět let dříve.

Amazon však bude muset zásadně změnit svůj model fungování, pokud chce svých cílů (dalším je uhlíková neutralita v roce 2040) dostát. Navzdory svým prohlášením totiž v loňském roce vyprodukoval o 15 procent emisí oxidu uhličitého více než rok předtím. V roce 2019 vypustil svým provozem do ovzduší 51 milionů metrických tun CO2.

Bezos je dlouhodobě terčem kritiky, podle které on ani Amazon nevyvíjejí dostatečnou snahu v boji za ochranu klimatu. Loni v květnu na něj zatlačili samotní zaměstnanci, kteří vedení společnosti poslali otevřený dopis, v němž apelují na vedení firmy, aby v tomto směru vyvíjelo větší aktivitu. Pod výzvu byly podepsány tisíce lidí.

V tomto roce začal Bezos na kritické hlasy reagovat. Jeho první příspěvek na přírodu hned zkraje ledna ale skončil fiaskem. Na pomoc při hašení devastujících požárů v Austrálii totiž skrze Amazon poslal jeden milion australských dolarů (přibližně 15 milionů korun). Nejbohatší muž světa přitom stejnou částku vydělává každých pět minut. Bezos si tím naběhl na vidle, protože štědřejší než on byla například i hudební skupina Metallica. A třeba sexuální pracovnice rozesíláním nahých fotek za peníze vybraly více než dvojnásobek této sumy.

Bezosovo únorové prohlášení už mělo mnohem větší váhu a dopad. Ohlásil totiž vznik fondu s kapitálem deset miliard dolarů, jehož prostřednictvím chce financovat granty vědcům, aktivistům a organizacím, kteří se snaží zmírnit dopady klimatických změn. Šlo o jeden z nejštědřejších charitativních projektů vůbec, kritiku to přesto neodvrátilo, spíše opět přivolalo. A znovu přišla do hry matematika. Bezosem přislíbená částka totiž představovala „jen“ osm procent z jeho tehdejšího odhadovaného jmění ve výši 130 miliard dolarů (dnes kolem 165 miliard dolarů). Šéfovi Amazonu bylo mimo jiné vyčítáno, že si jen dělá PR a deset miliard dolarů pro něj vlastně nic neznamená. Zaměstnanci Amazonu sdružení pod skupinou Amazon Employees for Climate Justice už byli smířlivější, přesto však i oni měli výtku. „Tleskáme filantropii Jeffa Bezose, ale jedna ruka nemůže dávat, co druhá bere,“ uvedli v prohlášení s tím, že Amazon by měl přestat spolupracovat s ropnými a plynárenskými společnostmi.

„Pouhé“ dvě miliardy dolarů teď kritiky určitě neumlčí.