Bezedná díra: Berlínské letiště otevřelo, chce další peníze

Finanční situace nově otevřeného letiště v Berlíně je napjatá. Veřejnosti se otevírá v době, která letecké dopravě nepřeje.

Bezedná díra: Berlínské letiště otevřelo, chce další peníze
ilustrační foto | Profimedia.cz

Od sjednocení Německa v roce 1990 se hovoří o tom, že Berlín potřebuje nové, moderní mezinárodní letiště, které bude důstojně reprezentovat největší ekonomiku v Evropě. Po 30 letech se Němci konečně dočkali. Poslední říjnový den se letiště s názvem Flughafen Berlin Brandenburg Willy Brandt, jež se staví od roku 2006, otevřelo pro letecké společnosti i pasažéry. Nicméně v nejméně vhodnou dobu pro leteckou dopravu. 

Už nyní společnost Flughafen Berlin Brandenburg GmbH (FBB) hlásí, že má obrovské finanční problémy. Nemůže počítat s významnějšími příjmy, protože provoz letiště je kvůli covidu-19 utlumen. Také plánovaný rozpočet na výstavbu byl několikrát překročen, dosáhl sedmi miliard eur. Původně mělo letiště vyjít na dvě miliardy. 

Státní moloch

FBB je plně financována z kapes daňových poplatníků. Spolkové země Berlín a Braniborsko vlastní každá 37 procent společnosti, zbylých 26 procent drží spolková vláda. Provozovatel už pro tento rok žádal mimořádné financování ve výši 300 milionů eur. Třetina byla poskytnuta jako nevratná dotace, zbytek formou půjčky.

Prostředky byly nutné k tomu, aby byly odvrácena platební neschopnost společnosti. „Bez finančního závazku akcionářů by nebyla zajištěna solventnost FBB pro rok 2020,“ přiznala státní tajemnice ministerstva financí Bettina Hagedornová ve zprávě pro rozpočtový výbor německého parlamentu.

Tím to ale nekončí. Ještě před kolapsem leteckého sektoru manažeři FBB avizovali, že pro rok 2021 budou potřebovat dalších 375 milionů eur, hlavně na pokrytí faktur za nedodělky na letišti. Propad počtu odbavených pasažérů ale bude znamenat, že finanční „černá díra“ bude ještě hlubší, než se před šířením čínské chřipky očekávalo.  

Situace je vážná

Dozorčí rada berlínského letiště nyní počítá s finanční injekcí pro příští rok ve výši 552 milionů eur od daňových poplatníků. „Není to otázka odloženého bankrotu, ale situace je vážná,“ přiznal předseda dozorčí rady Rainer Bretschneider.

Současný propad cestujících i počtu letů je výzvou pro všechna letiště. „FBB čelí dramatické situaci jako jakékoli jiné letiště po celém světě,“ zdůraznil Tomaso Duso z Německého institutu pro ekonomický výzkum. Ziskovost letišť jde dolů i proto, že počítají s příjmy z pronájmů obchodů, parkovišť, hotelů.

Ředitel berlínského letiště Engelbert Lütke Daldrup přiznal, že dokud bude omezena ekonomika kvůli covidu, finanční dopady budou značné. Očekává, že i v roce 2021 bude kapacita letiště využívána jen na 50 procent. V současnosti to je pouze 30 procent. 

Zisk jednou bude

Také politici připravují německou veřejnost na to, že letiště, jež mělo být chloubou nového sjednoceného Německa, bude polykat další a další finanční prostředky. Ministr financí Olaf Schloz z SPD chtěl veřejnost uklidnit oznámením, že FBB „bude nakonec zisková“.

Z nového letiště začala létat hlavně britská nízkonákladová společnost EasyJet. Omezuje ale počet spojení. Nabízí 46 různých destinací a 180 letů týdně. Loni ale z berlínských letišť Tegel a Schönefeld vypravila 250 letů denně. Největší německá společnost Lufthansa zatím z nového letiště nelétá vlastními stroji. Mezinárodní linky vzlétají z Frankfurtu a Mnichova. Pro vnitrostátní lety bude používat dceřinou firmu Eurowings. 

Průtahy během výstavby letiště vzbuzovaly obavy, že kapacita nebude stačit. Počítalo se s tím, že mezinárodní letiště bude využívat stále více pasažérů. Nyní je situace opačná. Loni odbavila letiště Tegel (8. listopadu ukončilo provoz) a Schönefeld 36 milionů cestujících, pro tento rok se celkově – i s novým letištěm – počítá jen s deseti miliony. Příští rok by to mohlo být 18 milionů.

Investoři nemají zájem

Nejisté vyhlídky sektoru blokují i původně očekávaný příliv soukromých investic. Bretschneider připustil, že se nejprve musí FBB dostat do zisku, aby začala být pro investory zajímavá. Duso upozornil, že státem vlastněná letiště nejsou ničím neobvyklým, ale ani soukromý kapitál nemusí vést k vyšší ziskovosti letiště. Pouze částečná privatizace by podle něj nepřinesla vyšší efektivitu, protože by management nebyl plně autonomní.

Analytici varují před tím, že se letecký sektor – řečeno sportovní terminologií – z covidového direktu jen tak nevzpamatuje. Na předkrizové úrovně se nemusí dostat několik let. Pro nově otevřené letiště u Berlína, jehož kapacita je naplánována na 46 milionů lidí ročně, bude ale platit, že jej němečtí politici nenechají padnout, protože už stálo hodně peněz. A jednou snad začne vydělávat. 

Týdeník hrot

  • Jak se lepí díra po covidu
  • Judista mezi jurtami
Objednat nyní