Bez obalu a bez peněz

Obchod s potravinami vyjde z krize nejspíš posílen. S jednou výjimkou. Bezobalové prodejny sčítají ztráty.

Bez obalu a bez peněz
ilustrační foto | Tomáš Turek týdeník HROT

Nedělní odpoledne se u farmy v Krhanicích v Posázaví tvoří fronta. Jako jinde čekají zákazníci i zde způsobně s rozestupy a v rouškách, ale mlékomat se prakticky nezastaví a bez přestávky čepuje čerstvé mléko do přinesených lahví. „Poptávka stoupla o sto procent. Lidé měli asi v karanténě více času o sobě přemýšlet,“ pochvaluje si zájem sedlák František Mikoláš.

Je to paradox. Když se v Česku před deseti lety objevily první automaty na mléko, jejich rychle rostoucí popularita brzy značně utrpěla kvůli pochybnostem o hygieničnosti tohoto zůsobu prodeje. To se zdá být dávno zapomenuto a epidemie covid-19 mlékomaty evidentně nijak nezasáhla.

Jinak však čínská chřipka znamená pro bezobalový byznys tvrdou ránu. Ačkoliv prodejny potravin mohly zůstat po celou dobu otevřené a v klasických řetězcích tržby rostly oproti normálu o desítky procent, krámky nabízející jídlo bez zbytečného plastu naopak o desítky procent padaly. „V prvních dnech jsme byli jen asi na 25 procentech, teď jsme na 60 procentech původního stavu,“ popisuje Ondřej Tesař, zakladatel projektu Bezobalu, který provozuje tři bezobalové prodejny v Praze.

Ty jsou situovány v Dejvicích, na Vinohradech a v Karlíně, kde nemalou část zákazníků tvoří lidé pracující v místních kancelářích. A ti zůstali během karantény doma. Zbytek pak odradila obava, že by nebalené jídlo mohlo být zdrojem viru. 

V obchodech Bezobalu přitom zavedli přísná hygienická opatření daleko nad rámce toho, jak se obvykle zaopatřily velké řetězce. I to však pomohlo jen zčásti. „U nás bylo všechno přísnější. Spousta zákazníků to však tak nevnímá a už z podstaty vůči bezobalovému prodeji může mít výhrady,“ míní Tesař.

Do vlastních obalů ne

Nejde ovšem jen o samotný propad tržeb. Bezobalový prodej utrpěl ve své podstatě. Mnoho prodejců totiž v době protivirových opatření odmítalo vlastní tašky zákazníků a jídlo začalo balit, byť do ekologických obalů. Třeba prodejna Olomouc bez obalu během dvou dnů spustila vlastní e-shop s možností vyzvednutí na místě. Opakovaně pak musela zákazníky upozorňovat, že opravdu není možné vyzvednout si objednané zboží s vlastním sáčkem.

„Ze začátku spadly tržby na třetinu, teď se šplháme na polovinu. Jde to nahoru, bude nám to ale trvat minimálně čtvrt roku. Máme ale štěstí, že jsme ve velkém městě, v menších městech je to složitější,“ říká vedoucí prodejny Petra Recková s tím, že nyní už prodejna funguje v klasickém režimu.

1610 prodejních míst v Česku a na Slovensku uvádí bezobalová mapa serveru Reduca.cz.

I velké řetězce, které si rychle rostoucí trend nechtěly nechat ujít, pocítily propad poptávky. Hypermarkety začaly hromadně balit i běžně nebalené zboží jako třeba pečivo a pokusům s bezobalovým soritmentem se opatření pochopitleně nevyhnula. Třeba řetězec Globus zastavil prodej sušeného ovoce na váhu a uzavřel antipasty bary. Dnes už je opět v zprovoznil. 

Zajímavé je, že podle zkušeností Globusu se propad poptávky neprojevil u jednotlivých druhů nebaleného zboží ve stejné míře. „Zatímco suché plody se co do prodejů vrátily na původní hodnoty, prodej sortimentu z antipasty barů se vrací na svou hladinu jen pozvolna. Nicméně mražené zboží na váhu jsme nijak neomezovali a zde je zájem o sortiment stabilně velký a spíše nyní roste,“ uvádí za Globus mluvčí Lutfia Volfová. 

To lze číst tak, že o nezávadnosti mrazem prošlých produktů lidé nepochybují, u čerstvých předkrmů je tomu naopak. 

Růst zpomalil už před koronavirem

Bezobalový prodej zaznamenal velký boom v posledních zhruba pěti letech. Po malých prodejnách postupně naskočili na trend i velké řetězce, vedle zmiňovaného Globusu například Albert. Bezobalová mapa serveru Reduca.cz aktuálně v Česku a na Slovensku uvádí 1610 prodejních míst, kde lze tímto způsobem nakupovat. V tom jsou ovšem zahrnuty nejrůznější typy prodejů ze dvora, skutečných kamenných obchodů je méně. Neziskovka Bezobalu jich předloni v Česku napočítala 71. 

Rostoucí konkurence, nasycenost trhu a omezená cílová skupina jsou důvodem, proč poptávka nerostla tak strmě jako dříve už před příchodem pandemie. „V Praze narostl počet prodejen a růst už nebyl takový. Už před rokem v květnu červnu to začalo trošku stagnovat,“ popisuje Tesař.

Týdeník hrot

  • Zlatí hoši a Babiš
  • Nejsou lidé přemnožení?
  • Past na Alzáka
Objednat nyní