Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Německo se soustředí na parlamentní volby, ale v berlínské metropoli je otázkou číslo jedna referendum, jímž chce část levice snížit neúnosně rostoucí nájmy.
Obyvatelé Berlína v nedělních volbách hlasují nejen o spolkové vládě a městské radě, nýbrž i o možném vyvlastnění více než dvou set tisíc bytů. Rozhodne o tom referendum, jež na hlasovací lístky prosadili tamní aktivisté.
Referendum klade Berlíňanům otázku, jestli si přejí, aby město řečené byty sebralo jejich současným majitelům. Těm by mělo poskytnout náhradu "výrazně pod tržní hodnotou" vyvlastněných bytů, píše server Deutsche Welle.
Je to reakce na vývoj, jemuž v posledních letech čelí většina (nejen) západních velkoměst. Ceny bytů včetně v Německu oblíbeného nájemného vyletěly prudce vzhůru, když z nich turistický boom udělal výhodnou investici pořizovanou za účelem poskytování krátkodobých nájmů. Vyvlastněny by měly být byty těch majitelů, jimž patří více než tři tisíce "obytných jednotek", jak praví příslušný argot.
Hlavním terčem kampaně je firma Deutsche Wohnen, která vlastní 113 tisíc investičních bytů. Jejími největšími konkurenty jsou developersko-realitní firma Vonovia a britská William Pears Group.
Jestli referendum projde, není jisté. Aby bylo platné, musí účast přesáhnout nejméně 25 procent oprávněných voličů, což je zhruba 625 tisíc lidí. V paměti je rok 2013, kdy v podobně laděném referendu bylo 83 procent hlasujících pro znárodnění elektrické sítě, ale účast zůstala na 24,2 procenta. I kdyby však referendum skončilo platným výsledkem, bylo by na Senátu, jak se říká místní městské radě, aby příslušný zákon vypracovala a nechala schválit.
To není zdaleka jisté. Berlínu vládne rudo-rudá koalice sociálních demokratů, kteří jsou proti návrhu, s postkomunistickou Levicí, kteří jej podporují. Jednoznačnou legislativní podporu tedy zastánci vyvlastnění bytů mít nebudou, i kdyby jejich referendum bylo úspěšné.
Pokud by zákon přes řečené potíže vznikl, nastane podle kritiků právní chaos. Zákon by nezrušil celé firmy, ale "pouze" by jim sebral jejich majetek, což znamená, že by osud jednoho každého vyvlastněného bytu mohl být předmětem soudní pře.
Kromě toho by mohl nastat dnes stěží představitelný odliv investic. "Nechceme, aby Berlín byl městem, jež si ponese nálepku, že se tam vyvlastňuje soukromý majetek," řekla kandidátka sociální demokracie na post starosty Franziska Giffeyová. "Pro mě zachází vyvlastňování daleko přes čáru."
