Benzinová, nikoli elektrická země. Elektromobily a hybridy stále tvoří zlomek trhu

Prodeje elektromobilů i hybridů s elektromotorem v Česku rostou o stovky procent ročně. Auta s benzinovými a naftovými motory mají ale stále 95 procent trhu.

Benzinová, nikoli elektrická země. Elektromobily a hybridy stále tvoří zlomek trhu
Na českém trhu jsou k dostání elek- tromobily zhruba dvacítky značek. Letos jim jasně dominuje Škoda Auto se svým modelem CITIGOe iV, kterého prodala do konce října více než sedm stovek. | Tomáš Novák týdeník HROT

Za prvních deset měsíců letošního roku se v Česku prodalo o 150 procent více elektromobilů než za stejné období loni. Počet prodaných hybridů, kombinujících spalovací motor s baterií, vzrostl dokonce o více než 300 procent.

Na první pohled ohromující nárůst popularity osobních vozů, využívajících k pohonu elektřinu, má ovšem jeden háček. Statistiky zkreslují stále velmi nízké prodeje elektromobilů a hybridů. A z nízkých čísel, jak známo, se snadno a rychle roste.

Absolutní počty už ovšem vypadají podstatně skromněji: „čistých“ elektromobilů se letos do konce října v Česku prodalo 1888 kusů oproti loňským 756. Elektrických hybridů pak přibylo 1337, přičemž loni to bylo 324 automobilů. Pro lepší zasazení do kontextu – celkem se zatím letos v Česku prodalo více než 165 tisíc aut.

Česká republika tak i přes rostoucí zájem o ekologickou dopravu mezi jednotlivci i firmami stále zůstává zemí benzinu. „Benzíňáky“ mají letos na trhu téměř dvoutřetinový a diesely skoro 30procentní podíl. Suma sumárum: s drtivou převahou a zhruba 95 procenty z celkových prodejů českému trhu vládnou spalovací motory.

Ekologie, nebo dotace?

Česká republika se tak rozhodně nemůže považovat za premianta, co se elektromobility týče. Je dokonce i pod celosvětovým průměrem. Podle poradenské společnosti McKinsey loni auta na baterku představovala v průměru 2,5 procenta prodejů ve všech zemích světa. Pro zajímavost: elektromobilová velmoc Norsko už hlásí dokonce 60procentní podíl elektroaut na počtech prodaných vozidel.

Důvodem nicméně není ekologická zaostalost Čechů a naopak pokrokovost Norů nebo Švédů a Nizozemců, kteří patří mezi další průkopníky elektromobility v Evropě. Příčina je mnohem prozaičtější: zatímco v Česku si dobrý pocit z ekologické dopravy každý platí ze svého, v jiných zemích elektroauta dotuje stát. Jinými slovy, ukazuje se, že samotný trh prosazení čisté mobility v nejbližší době nezajistí.

 

Například v Německu funguje podpora nákupu vozů s baterií soukromými osobami ve formě příspěvku devět tisíc eur, a to při maximální pořizovací ceně 40 tisíc eur. V Rakousku dostanete příspěvek pět tisíc, a dokonce i Slovensko je poměrně štědré: kupující ušetří díky státnímu příspěvku osm tisíc eur.

Právě to čeští výrobci aut kritizují. Česko se podle nich na jedné straně zavázalo k ekologickým cílům, na druhé straně ale na rozdíl od jiných zemí elektromobily nepodporuje. „Podpora nízkoemisní mobility zde dosud byla velmi nízká. Od druhé poloviny letošního roku do minimálně druhé poloviny roku 2021 bude navíc prakticky nulová,“ kritizuje výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

Příliš drahé

Proč se z čistě tržního hlediska elektromobily nedokážou lépe prosadit? Důvodů je hned několik – vyšší cena aut s baterií, špatná infrastruktura pro jejich dobíjení a konečně také vlastnosti elektroaut – především krátký dojezd nebo doba nutná k dobití baterie.

Naposledy to potvrdil letošní průzkum společností BP a Castrol. Průměrný zákazník podle něj zatím o elektroauta nestojí právě z výše zmiňovaných důvodů. Pokud je seřadíme podle důležitosti, je pořadí obav a podílu dotazovaných, kteří je uvedli, následující: cena (38 procent), doba nabíjení (28 procent) a dojezd (20 procent).

Na českém trhu jsou k dostání elektromobily zhruba dvacítky značek. Letos jim jasně dominuje Škoda Auto se svým modelem Citigoe iV, kterých prodala do konce října více než sedm stovek. I na něm lze ale ukázat finanční náročnost. Pro ilustraci: v nejlevnější variantě vyjde na půl milionu korun. Za zhruba stejnou cenu se ovšem dají pořídit třeba levnější modely Škody Octavia.

Druhé nejprodávanější jsou na tuzemském trhu tesly, které nemají spalovací alternativu. Třetí nejoblíbenější značka elektromobilů v Česku – Hyundai – ale toto srovnání umožňuje. Zatímco elektrická verze SUV modelu Hyundai Kona vyjde na 800 tisíc, jeho spalovací verze stojí v základu méně než polovinu.  

Plánování nutné

Co se dostupnosti dobíjecích stanic týče, je v Česku stále žalostná. Po celé zemi je k dispozici asi šest stovek míst, kde lze doplnit šťávu, a tak cestování elektromobilem pořád vyžaduje plánování mezizastávek předem.

Rozdíl oproti Německu, kde se dá připojit elektromobil do zástrčky na zhruba 30 tisících místech, je markantní. A příčina je opět stejná jako u ceny: v Česku se rozvoj dobíjecí infrastruktury ponechal v podstatě plně na trhu a nijak do něj nezasahuje stát. V pořadí žebříčku připravenosti, který sestavuje společnost LeasePlan, tak Česká republika patří k evropským zemím nejméně připraveným na nástup elektromobility. Hůře jsou na tom jen třeba Rumunsko nebo Slovensko.

V příštích letech by se situace s dobíjecí infrastrukturou měla i v Česku zlepšovat. Na stole nicméně není žádný vládní plán, opět půjde o iniciativy firem. Například ČEZ plánuje spolupracovat na budování rychlonabíjecích stanic na benzinkách Shell, PRE pak slibuje několik stovek nabíječek v příštích dvou letech ve spolupráci s OMV, Benzinou nebo Penny Marketem.

Vládní nečinnost

Malá poptávka po elektroautech v Česku má ještě jednu stinnou stránku: tuzemským automobilkám by se větší prodeje na tuzemském trhu hodily také kvůli plnění přísných emisních limitů. V letošním roce má mít vůz z prodaného portfolia každého výrobce průměrné emise 95 gramů na kilometr. 

To se zatím příliš nedaří – jak Škoda Auto, tak Hyundai musejí spoléhat na kupce ze zahraničí. „Neměli bychom nicméně spoléhat pouze na to, že si tato vozidla pořídí evropský zákazník, a vyřeší tak domácí úlohu i za nás. Z benefitů čisté mobility by měla profitovat i česká města a jejich občané,“ volá po podpoře státu Zdeněk Petzl. Jak by podle něj měla vypadat?

V první řadě by mělo být úkolem státu podílet se právě na budování naprosto nedostatečné infrastruktury. Vedle samotných investic do stavby stanic by podle Petzla pomohlo o přeřazení dobíjecí a plnicí infrastruktury do rychlejší odpisové skupiny a také urychlení povolování staveb. 

A konečně by se vláda měla zaměřit na podporu pořizování elektroaut do firemních flotil. Firmy totiž už dnes stojí za více než dvěma třetinami nákupů elektromobilů. I přesto podle průzkumu společnosti Arval, která se zabývá operativním leasingem, mají alespoň jedno auto čistě na baterku jen čtyři procenta tuzemských podniků. „To je hluboko pod evropským průměrem, který je čtyřnásobně vyšší,“ upozorňuje konzultant společnosti Arval Tomáš Kadeřábek.

Pokuty visí ve vzduchu

Zda se českým automobilkám nakonec podaří uniknout vysokým pokutám za nedodržení emisí, zatím není jasné. Prozatím podle studie organizace Transport & Environment, která vychází z dat o prodejích v prvním pololetí roku 2020, dokázaly zatím limity splnit například Volvo, BMW nebo aliance Fiatu s Teslou. Poměrně blízko jsou pak Renault, Nissan a Toyota s Mazdou. 

Ostatním automobilkám včetně skupiny Volkswagen, alianci Hyundai a Kia, Daimleru a Jaguaru s Land Roverem ale zbývá ještě kus cesty. „Podle aktuálních zpráv lze odhadovat, že splnit dané limity bude velmi těžké,“ naznačuje Zdeněk Petzl. Výsledky se nicméně podle něj dozvíme nejdřív v polovině příštího roku, kdy se bude dělat konečný účet.

Jestliže ještě během první vlny pandemie čínské chřipky se hovořilo o tom, že by Evropská komise mohla z ambiciózních cílů couvnou, nyní už je jasné, že se tak nestane. Mnohé státy v čele s Německem chtějí naopak vládní opatření na pomoc ekonomice směřovat právě do podpory elektromobility. „Ať se nám to líbí, nebo ne, Evropská unie stanovila pravidla a je jisté, že bude tvrdě vyžadovat jejich dodržování,“ uzavírá Zdeněk Petzl.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Řecká tragédie po česku
  • Proč jsou ženy nedoceněné
Objednat nyní