Bělorusové i Rusové si stěžují na šikanu ukrajinských úřadů

Na Ukrajině žije téměř 200 tisíc Rusů a desítky tisíc Bělorusů. Stěžují si, že jim ukrajinské úřady házejí klacky pod nohy, aby je donutily zemi zmítanou válkou opustit.

Bělorusové i Rusové si stěžují na šikanu ukrajinských úřadů
ilustrační foto | Shutterstock.com

Jednatřicetiletá Karina Patsiomkinová utekla z Lukašenkova despotického státu do sousední Ukrajiny s nadějí, že se zde bude mít lépe. Na začátku února se přestěhovala na klidné předměstí Kyjeva, do městečka Buča. To se ale o pár týdnů později stalo symbolem ruského teroru a válečných zločinů proti civilistům. 

Před napadením ruskou armádou se tu cítila dobře a svobodně, Ukrajinu vnímala jako mnohem demokratičtější stát než své rodné Bělorusko. Čelila tam zatčení, protože nesouhlasila s Lukašenkovým režimem a podporovala opozici. Část jejích přátel už byla uvězněna.

Útok Kremlu na souseda, kdy k okupaci využil i běloruské území, ale pro ni a další stovky tisíc Rusů a Bělorusů znamenal problémy. I když mnozí z nich pomáhají Ukrajině odolávat ruské invazi, čelí narůstajícím administrativním obstrukcím ze strany ukrajinských úřadů. Obávají se, že je mohou donutit opustit zemi, pokud nemají ukrajinský pas. 

Když na začátku března Rusové postupovali na Kyjev, rozhodla se Patsiomkinová s přítelkyní odjet nejprve do Kyjeva a posléze na západ země, do Lvova. Po osvobození Buči přijela zpět a začala místním lidem pomáhat vrátit se zpět do „normálního“ života, řekla agentuře AFP

Strach z vyhoštění

Pracovala jako dobrovolnice v psychologickém centru Červeného kříže. V červnu dostala i oficiální poděkování od místní radnice. O pár dní později ale přišlo zklamání, když na úřadech žádala o prodloužení povolení k pobytu. Musela odevzdat pas, do kterého bylo vyznačeno, že musí do deseti dní opustit Ukrajinu. V opačném případě bude vyhoštěna.

Podobných případů evidují nevládní organizace v Kyjevě velké množství. Přitom pro odmítnutí prodloužení povolení k pobytu není žádné rozumné vysvětlení. Organizace Středisko pro svobodné Bělorusko hovoří o masivním odmítání vydávání a prodlužování dokumentů pro Bělorusy. Kyjev přitom oficiálně tvrdí, že se jeho politika vůči Bělorusům, kteří utekli před diktátorem Lukašenkem, nezměnila.

Šikanu úřadů prý zažívá i 175 tisíc ruských občanů, kteří se rozhodli žít na Ukrajině a odejít pro změnu z autokratického Putinova Ruska. Jedním z těchto Rusů je i hudebník a producent Andrej Sidorkin, jenž žije na Ukrajině už sedmnáct let. Chtěl si požádat o ukrajinské občanství a prodloužení povolení k pobytu, ale jeho žádosti byly zamítnuty. Rozhodnutí imigračních úřadů chce napadnout u soudu. 

V Rusku mu hrozí patnáct až dvacet let vězení, protože podporoval ukrajinské válečné úsilí. Do ukrajinské armády ale nebyl přijat. Na začátku války alespoň vyráběl Molotovovy koktejly a pomáhal s ochranou uměleckých děl v kyjevských muzeích. 

Nicméně i když se řada Rusů i Bělorusů obává vyhoštění, Jevgenija, moderátorka skupiny Rusové na Ukrajině na sociální síti Telegram, dosud nezaznamenala případ, že byl někdo skutečně vyhoštěn. Problémy ale mohou mít lidé, kteří se nacházejí v blízkosti bojů na východě a jihu země. 

V případě Bělorusky Patsiomkinové jí s prodloužením „papírů“ pomohli lidé z radnice v Buči a dosáhli toho, aby bylo rozhodnutí o deportaci zrušeno. Nesmí ale oficiálně pracovat a zůstává na Ukrajině v jakési šedé zóně. „Bělorusy nikdo nepotřebuje,“ stěžuje si nyní na podřadné postavení v zemi, která stejně jako ona bojuje proti režimu v Moskvě i Minsku. 

Putin rozdrtil disidenty
Putinův režim využil války na Ukrajině k úplnému rozbití opozice v Rusku. Za posledních šest měsíců už bylo zadrženo celkově 16 500 opozičníků, kteří protestovali proti agresivní válce.
Většina zatčených připadá na první týdny ruské vojenské akce na Ukrajině. Ruská Duma následně schválila novou legislativu, jež kriminalizuje jakékoli protesty proti válce na Ukrajině, od té doby podle webu OVD-Info došlo k výraznému poklesu zadržených. Nejvyšší počet zatčených demonstrantů připadá na Moskvu a Petrohrad.
Celkem 3800 lidí bylo obviněno z trestných činů. Několika stovkám obviněných hrozí vězení až do výše patnácti let, protože šířili „falešné“ informace o ruské armádě. Ruské úřady navíc označily 74 organizací za takzvané zahraniční agenty. Bylo zablokováno také sedm tisíc ruskojazyčných webových stránek včetně renomovaných zahraničních médií.