Bělehradský tanec mezi vejci

Putinova agrese staví Srbsko před dilema – Východ, nebo Západ. A doslova za pár dní tu jsou prezidentské a parlamentní volby.

Bělehradský tanec mezi vejci
Aleksandar Vučić je bývalý předseda srbské vlády a od roku 2017 srbský prezident. Pokud se nestane nic nepředvídatelného, po letošních volbách v křesle prezidenta zůstane. | Shutterstock.com

Největší západobalkánská země tradičně patří mezi věrné ruské spojence, ať už tu i tam vládne kdokoli. Má to svou logiku a taky širokou lidovou podporu; Srby a Rusy spojuje pravoslavné vyznání a silná slovanská vzájemnost. A také imperiální choutky, jak jen to umožňuje velikost a momentální kondice.

A co víc. Srbsko prezidenta Aleksandara Vučiće je na současném Putinově Rusku závislé, a to v několika ohledech. V prvé řadě je závislé na ruském plynu. V listopadu 2021 uzavřelo Srbsko půlroční dohodu o výhodné ceně této strategické komodity, přičemž Vučić tvrdí, že jen v případě jeho znovuzvolení a nevyhrocení sporů bude tato dohoda prodloužena. Režimy v obou zemích spojují autoritářské tendence a společný zájem na boji proti občanskému disentu či riziku „barevných revolucí“. Bělehrad je však na Moskvě závislý i ve věci budoucnosti Kosova.

Mezi Putinem, Unií…

Srbsko má ovšem už od roku 2012 také status kandidátské země Evropské unie. Jenže od té doby neudělalo skoro nic pro to, aby mohlo být přijato. Nechce se do toho ani jedné straně. Novinář a balkanolog Matyáš Zrno nedávno trefně poznamenal: „Evropská unie dělá, že chce přijmout Srbsko, Srbsko dělá, že chce do Unie vstoupit. Je to podobné jako s Tureckem, které vstupuje už od roku 1963, ale všichni vědí, že se to nestane.“

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit