Becherovka u ledu

Hotely a restaurace postižené koronakrizí srazily prodeje Becherovky až o 80 procent.

Becherovka u ledu
Miroslava Simová | foto Hynek Glos týdeník Hrot

Miroslava Simová přišla před třemi lety řídit z rodného Bulharska českou Becherovku. A zatímco bylo až doposud jejím hlavním úkolem posouvat tradiční bylinný nápoj z českých zemí na Západ, teď se musí soustředit na propad, který celý trh zaznamenal kvůli krizi spojené s koronavirem. Zmizeli turisté, a jak se spolu s tím propadly tržby hotelů a restaurací, které Becherovku nabízely, spadly prodeje v tomto segmentu až o 80 procent. „Počítáme s odhadem dvanáct až čtyřiadvacet měsíců pro zotavení,“ říká šéfka firmy, která vedle Becherovky v Česku nabízí také oblíbený Jameson nebo gin Beefeater, který se před nedávnem stal v portfoliu firmy nejpopulárnějším nápojem.

Jak se u vás v prodejích alkoholu projevila krize spojená s epidemií čínské chřipky?

Koronakrize se dotkla úplně všeho. V životě i v byznysu. Byl to pro nás všechny obrovský šok. Do 15. března jsme zažívali velmi silný rok. Měli jsme za sebou osm silných měsíců, kdy všechny ukazatele a kategorie šly nahoru, pak přišel propad. V prvních týdnech a měsících šlo celé odvětví o 30 až 40 procent meziročně dolů. 

A pokud se zaměříme jen na gastro podniky?

V horeca segmentu (hotely, restaurace, kavárny, pozn. red.) přišel propad až o 80 procent. A i přesto, že některé segmenty v retailu trochu rostly, ani zdaleka to nevykompenzovalo ztráty. 

Kdy si myslíte, že se vrátíte zpět na svá čísla?

Počítáme s odhadem dvanáct až čtyřiadvacet měsíců pro zotavení. To je v našem oboru dlouhá doba. V létě jsme už zaznamenali signály oživení v maloobchodu, ale gastro/horeca ještě budou na dlouhý běh. V číslech vidíme, že Praha je velmi zasažená, turismus je zpomalený.

Česká vláda hledá zdroje na sanování rozpočtu a jedním z nich je i vyšší spotřební daň na alkohol. Jak to vnímáte?

Už v lednu došlo k výraznému nárůstu po několika letech beze změn. Bohužel se to dotklo jen lihovin, nikoliv vína a piva. Jak asi víte, lihoviny představují v Česku jen dvacet procent z celkové spotřeby alkoholu v České republice. Přesto byli výrobci lihovin jediní, na koho to dopadlo.

Vy jste původem z Bulharska, celý život se pohybujete v alkoholovém byznysu. Jak a proč jste se vlastně dostala do České republiky, do Jan Becher Pernod Ricard?

Tak to jsou možná dvě otázky v jedné. Nejdříve k tomu, jak člověk přijde tomuto druhu byznysu. V mém případě to byla zpočátku spíše shoda okolností. Někdy je to tak, že první práci po škole získáte náhodou. Ocitla jsem se po škole v pozici nacházející se na pomezí marketingu a obchodu ve velké alkoholové společnosti. Začala jsem ve velmi nízké pozici, ale tak mě to chytlo, že už jsem z toho segmentu nikdy neodešla. Postupně v dalších 20 letech jsem pomalu kariérně rostla až na mezinárodní úroveň. No a dnes jsem tady.

To přišlo jak?

Pokud jde o Českou republiku, dostala jsem nabídku před třemi lety. Bylo to ve chvíli, kdy už jsem za sebou měla několik zahraničních zkušeností v Rusku či Švédsku a také jeden podobný vedoucí post v Bulharsku. Kariéra v Jan Becher byla obrovskou příležitostí, kterou nešlo odmítnout. Přilákalo mě zejména posilování Becherovky na světové úrovni. 

Pro vás ale nebylo Česko novou zemí...

Máte pravdu. V Česku jsem se neocitla poprvé. Rodiče tady kdysi pracovali a já jako dítě chodila do české školky, když mi bylo mezi třemi a sedmi lety. 

Pamatujete si na tu dobu? 

Trochu ano, vybavují se mi útržky. Vlastně to možná má vliv i na mou výslovnost v češtině. Lidé říkají, že se mi daří například říkat dobře ř, které bych se dnes asi nenaučila. Také jsem začala rychle znovu češtině rozumět. Můj tým pak vtipkoval, že si musí dávat pozor, co přede mnou říkají, protože jim rozumím.

 

Když se podívám na vaše zkušenosti, můžete porovnat český trh s alkoholem se zahraničními?

Pokud se podíváme na mezinárodní srovnání, vidím velký rozdíl v podílu maloobchodu a horecy. Čím více jdete na sever, tím důležitější je retail. Takže například v Rusku a Švédsku jste absolutně závislí na maloobchodu. Podobně máte Evropu rozdělenou na pivní a vinné státy. Jih je vinný, sever pivní.

Česko je jaké? 

Česko je v obojím někde uprostřed, v rozdělení podle obliby alkoholu i důležitosti retailu. Lidé u nás žijí více společensky a venku, asi i díky počasí. Takže například spotřeba vína je zajímavě rostoucí. Další možný způsob srovnávání je genderový pohled na podíl mužů a žen v řídících funkcích. Například Bulharsko a Česko mají podobnou historickou zkušenost, ale Česko je v tomhle ohledu daleko méně vyvážené.

Znáte recept na Becherovku?

To ne. Znají ho jenom dva lidé na světě. Když jsem mluvila s Bohuslavem Pichem, naším vedoucím výroby, vzal mě na prohlídku po továrně, byl velmi zdvořilý a všechno mi ukázal. Řekl mi i jaké jsou hlavní ingredience, ale když jsem se zeptala na recept, řekl, že ho nemůže prozradit ani mně. 

Váš cíl v Praze byl posílit export na Západ. Jak to zafungovalo?

Byla to jedna z mých prvních ambicí, když jsem do firmy přišla. A opravdu export se v posledních letech mění z lokální značky na světovou. Před pěti lety představoval vývoz 50 procent, teď je to více než 60 procent. Zažíváme velmi dynamický růst exportu.

Kam vyvážíte?

Většina trhu je pro nás stále na východě Evropy. Jde o Rusko, Slovensko a Ukrajinu. Daří se nám ale i v Německu. V poslední době začínáme posilovat i směrem k Velké Británii, Spojeným státům a Kanadě. Daří se nám začít spolupracovat s hlavními hráči na tamních trzích. 

Jakým způsoben se prodává Becherovka na Západě, v USA či Kanadě?

Jsme na začátku, máme za sebou rok, rok a půl aktivního rozvoje, takže to jsou takové dětské krůčky. Typicky jde o budování distribuce. Protože bez toho bychom plýtvali penězi. Takže spolupracujeme s barmany, věnujeme se osvětě, mixování a podobně. Hledáme ambasadory. 

Jak vás vnímají barmani, když za nimi přijdete s nápojem jménem Becherovka?

Například v USA má Becherovka velmi prémiové vnímání. Je to částečně také proto, že jedni z nejlepších barmanů v USA či Británii jsou českého či slovenského původu. Česká barmanská škola má jméno, patří k nejlepším ve velkých světových městech. 

Jan Becher Pernod Ricard distribuuje v Česku i další značky. Jaký drink je teď nejoblíbenější?

Dlouhou dobu vedl Jameson, ale teď sledujeme nástup Beefeateru. Před dvěma či třemi lety začal být gin hodně populární a Beefeater je lídr své kategorie. Své prodeje zdvojnásobil. Boom ginu je teď ale po celém světě. Je to ideální alkohol pro oblíbené long drinky. Pomáhá mu také uvedení novinek Pink a Blood Orange.

Kromě ginu chystáte něco nového?

Před rokem jsme uvedli prémiový italský gin Malfy. Nebo nefiltrovanou výraznější becherovku. Totéž se děje s Jamesonem, kde jsme uvedli Black Barrel.

Pokud vím, sledujete také trh méně alkoholických a nealkoholických nápojů a také boom v pivním světě. Jak na něj budete reagovat?

Nejde jen o pivo. Zájem o nealkoholické destiláty ve spojení se špičkovou mixologií ve světě roste a na českém trhu tomu není jinak. Prosazují se nealko giny, rumy a další barové stálice. V Česku jsme uvedli novinku, nealkoholický alt-gin Ceder’s. Stejně jako klasický alkoholický gin i nealko varianta se vyrábí vydestilováním aromatických látek z bylin, koření nebo ovoce.

Proč jste přišli s nefiltrovanou becherovkou? Z minula tu byly pokusy třeba o Rapid bitter, které nedopadly úspěšně.

Rapid Bitter nevyrábíme od devadesátých let. Šlo o 50procentní likér bez cukru určený pro bary do koktejlů. U tak ikonického produktu, jako je becherovka, je vždy složité vybočit z tradice. Jdeme však s dobou a když jsme přemýšleli, jak ji zajímavě inovovat, napadlo nás vynechat filtraci. Nefiltrovaná becherovka má o špetku divočejší chuť, navíc ji vyrábíme v malých várkách.

Miroslava Simová (49)

Vystudovala postgraduální studia v oboru marketing, reklama a podniková komunikace na Univerzitě sv. Klimenta Ochridského v Sofii. 

Působila ve společnostech, které vyrábějí a prodávají alkohol, mimo jiné v Seagramu či The Absolut Company. 

Od srpna 2017 působí jako předsedkyně představenstva společnosti Jan Becher Pernod Ricard. 

Týdeník hrot

  • Kožený z kola ven?
  • Mafie, pytláci a nosorožci
Objednat nyní