Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Větší výdrž, a tedy delší ujetá trasa na jedno nabití, to je alfa a omega elektroaut.
Norsko se vloni stalo první zemí na světě, kde se prodalo víc elektromobilů než aut na benzinový, naftový nebo hybridní pohon. Severský stát usiluje o další světové prvenství: chce být první, kdo ukončí prodej nových vozů na benzin a naftu - dokonce už v roce 2025. Že to myslí vážně, dokládá také to, že by se ještě letos měla na jihu Norska začít stavět obří továrna na výrobu baterií, která má zásobovat nejen tamní, ale i další evropské automobilky. A svou stopu v ní bude mít rovněž Česko, které jinak v prodeji elektroaut zaostává. Součástí norské fabriky bude totiž první prototypová výrobní linka na revoluční lithium-sirné baterie, které využívají patentu českého vědce Tomáše Kazdy z Ústavu elektrotechnologie Vysokého učení technického v Brně.
Jejich velkou výhodou je několikanásobně vyšší gravimetrická hustota energie, což znamená, že mohou být výrazně lehčí než současné lithium-iontové akumulátory a zajistit srovnatelný dojezd na jedno nabití. Anebo při zachování vyšší hmotnosti umožnit výrazně vyšší dojezd. „Dojezdová vzdálenost elektromobilu při využití šedesátiprocentního potenciálu této technologie by se mohla zvýšit až na 1250 kilometrů,“ tvrdí Tomáš Kazda. To je zhruba dvojnásobek než u současných modelů s nejlepšími bateriemi. Když norská silniční asistenční služba NAF nedávno dělala velký test dvaceti nejprodávanějších elektrovozidel na tamním trhu, nejlépe dopadla Tesla Model S, která měla reálný dojezd v létě 645 kilometrů a v zimě 470 kilometrů.
Lithium-sirné baterie nahrazují poměrně nedostatkové kovy včetně kobaltu nebo niklu mnohem dostupnější sírou, která je k dispozici například jako odpadní produkt. Výroba nových akumulátorů navíc není tak energeticky náročná jako v případě dnes využívaných článků. Ve svém patentu vidí Kazda technologii budoucnosti v oblasti uchovávání elektrické energie. „Nyní běžně používáme první a druhou generaci materiálů na principu lithium-iontového systému. Ještě pravděpodobně přijde jedna generace tohoto systému, která opět navýší svou kapacitu, ale pak už začne narážet na limity dané technologií, takže se počítá s přechodem na lithium-síru,“ vysvětluje vědec.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
