Euro může skončit velkým průšvihem a najednou budeme rádi, že se připneme s korunou k marce, říká bankéř Radomír Lapčík.
Tam za tím kopcem bydlím a tam na ten jezdím s dětmi na kole, no není tu krásně? ukazuje z okna své rozlehlé kanceláře Radomír Lapčík, zakladatel a spolumajitel Trinity Bank. Rozhovor se uskutečnil ve zlínské centrále firmy. „Můžu být v Dubaji, na Kypru, ale moje srdce je pořád tady, na Zlínsku,“ tvrdí.
Jako malý kluk jsem chtěl být popelářem, hasičem, pak kosmonautem. U vás mám pocit, že jste chtěl být od počátku bankéřem...
Celý můj život je protknut Baťou. A u Baťů se spořilo. Také můj děda byl baťovec a velmi spořivý. Formoval nás způsobem, že když chci něčeho dosáhnout, musím pracovat a spořit. Už odmala jsem byl spořivý.
Takže jste už jako malý kluk seděl na penězích?
Takhle ne. Od útlého dětství jsem chodil na brigády, třeba pro České dráhy hlídal obilí u trati, aby nehořelo. Většinu prázdnin jsem strávil s dědou, sbíral papír, železo a podobně. Samozřejmě se za komunistů moc nemluvilo o bankovnictví. Studoval jsem techniku, což mě naučilo matematice, která se hodí i teď. Můj otec podnikal už na konci revoluce, prodával satelitní zařízení, což bylo super, že se lidem otevřel pohled na Západ.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot