Barevné popelnice by mohly zmizet z ulic Prahy do dvorů domů

Hlavní město chce přesunout kontejnery blíže k obyvatelům. Věří, že se tak vytřídí více odpadu.

Barevné popelnice by mohly zmizet z ulic Prahy do dvorů domů
ilustrační foto | Shutterstock.com

V ulicích Prahy funguje aktuálně 4,3 tisíce takzvaných sběrných hnízd, vybavených barevnými kontejnery na sklo, papír a plast. U 2,6 tisíce z nich je i nádoba na nápojové kartony a v šesti stech případech i na bílé sklo. Pouze asi tisícovka sběrných míst v historickém centru je ukryta před zraky většiny občanů a zároveň blíž obyvatelům. Nachází se totiž přímo v domech, případně ve vnitroblocích. 

Magistrát města by v průběhu desetiletí chtěl přesunout mnohem více sběrných hnízd do dvorů. Vyplývá to z nedávno představeného Klimatického plánu hlavního města do roku 2030. Podle náměstka primátora Petra Hlubučka zkušenosti ukazují, že pokud mají lidé kontejnery blíž, třídí více a lépe. 

„Máme třídicí místa v ulicích. Nejsou moc vzhledná a zabírají místa, kde by mohl být strom, lavička nebo veřejný prostor. Odpad je tam přitom méně čistý, než když máme popelnice přímo ve dvorech,“ říká Hlubuček. Zkušenosti ze zahraničí i pilotních projektů v Praze 5, 6 a 7 ukázaly, že pokud je kontejner ve vzdálenosti od nuly do 25 metrů ode dveří bytu, zapojuje se do třídění až 98 procent občanů. Při vzdálenosti sto metrů je to už jen 41 procent a odnést plasty či sklo celých 200 metrů je ochotno už jen 12 procent lidí.

Kolik barevných kontejnerů by mohlo zmizet z ulic, není podle Hlubučka v tuto chvíli zřejmé. Podle náměstka bude záležet na celé řadě okolností. Pokud se třeba v nějaké lokalitě ukáže, že nádoby lze přesunout do vnitrobloků většiny domů s výjimkou jediného, může to být problematické. Obyvatele dotčeného domu by to totiž odstřihlo od možnosti odpad třídit úplně. 

Na druhé straně by obyvatelé a vlastníci domů měli mít i finanční motivaci na přesun kývnout. „Pokud mají lidé barevné popelnice v domě, mnohem lépe třídí a pak mají mnohem méně odpadu v černé popelnici, a tím pádem i méně i platí,“ říká Hlubuček.  

Motivací města je i to, že v třídění Praha dost zaostává. Ze 441 kilotun komunálního odpadu vyprodukovaného ve městě v roce 2019 se podařilo zrecyklovat 120 kilotun, tedy 27 procent. To je pod celorepublikovým průměrem ve výši 41 procent i pod cílem nové legislativy, která počítá s 60 procenty už v roce 2025. 

Vedle přesunu barevných kontejnerů do vnitrobloků zvažuje magistrát i další novinky, jak  občanům třídění zpříjemnit, a tedy i zvýšit množství vytříděného odpadu. Počítá se třeba se zavedením společného kontejneru pro kov, plasty a nápojové kartony. Nová třídicí linka, která by v třídírně v Chrášťanech u Prahy měla začít fungovat už v příštím roce, dokáže totiž jednotlivé složky vyseparovat.