Důchodová reforma musí být na sílu. Dobrovolnost nemá smysl, kdo si nechce spořit, ať ze systému vystoupí

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Celý článek
0

Praha nestaví a je drahá. Investory teď více lákají Brno a Ostrava

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Celý článek
0

TikTok a zneužívané děti. Čínské sociální síti hrozí obrovské pokuty

Být nejvlivnější sociální sítí na světě s sebou nenese jen obrovské příjmy, ale očividně také velké potíže. Alespoň, pokud síť patří Číňanům. Kteří k osobním datům přistupují... jako Číňané. Po žalobách jednotlivých států USA se na TikTok vrhla Federální obchodní komise. Důvod? Ledabylé nakládání s daty dětí a mladistvých už prý překračuje všechny meze.

Být nejvlivnější sociální sítí na světě s sebou nenese jen obrovské příjmy, ale očividně také velké potíže. Alespoň, pokud síť patří Číňanům. Kteří k osobním datům přistupují... jako Číňané. Po žalobách jednotlivých států USA se na TikTok vrhla Federální obchodní komise. Důvod? Ledabylé nakládání s daty dětí a mladistvých už prý překračuje všechny meze.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Bankovní okno do Ameriky

Wall Street hlásí v době pandemie rekordní zisky. Éra královských bonusů je zpět.

Bankovní okno do Ameriky
ilustrační foto | Shutterstock.com

Pokud si chcete udělat obrázek o tom, co se děje s americkou ekonomikou v jednom z nejneobvyklejších období moderních dějin, je dobré začít u bank. Několik z těch největších, včetně JPMorgan Chase, Citigroup, Wells Fargo a Goldman Sachs, právě seznámilo investory se svými výsledky. Dohromady disponují aktivy v hodnotě bilionů dolarů a mají co do činění s řadou domácností a firem zasažených pandemií. Stručně lze říci, že Wall Street (burza) jen kvete, zatímco Main Street (podniky a obchody) se sotva drží na nohou.

Po vypuknutí pandemie se začaly hroutit trhy, Federální rezervní systém se pustil do vykupování státních dluhopisů a sliboval nákup všemožných soukromých aktiv včetně korporátních dluhopisů. Ceny akcií a obligací letěly vzhůru. Řada společností, které v důsledku karantény očekávaly pokles tržeb, se snažila bleskově navýšit kapitál, a to jak vydáním vlastních dluhopisů, tak prodejem akcií. Celosvětově takto firmy získaly 5,4 bilionu dolarů. 

Pro Wall Street to znamenalo nečekané hody. Výnosy Citibank, Goldman Sachs a JPMorgan byly ve druhém kvartálu nejvyšší od světové finanční krize a oproti stejnému období roku 2019 se téměř zdvojnásobily. Goldman Sachs, jedna ze dvou posledních opravdu velkých samostatných bank, zaznamenala skokový nárůst příjmů o 41 procent. Podle očekávání neplýtvala časem a přidala svým zaměstnancům. Nárůst zaměstnaneckých platů o 35 procent znamenal, že se benevolentní a dlouhodobě zanedbávaní akcionáři dočkali pouze dvouprocentního nárůstu zisku.

 

Skutečný svět je méně uklidňující. V souladu s účetními a kontrolními pravidly se bankéři musejí předem připravit na očekávané ztráty z nesplácených půjček. Částka, o níž se mluví, je děsivá. Čtyři velké banky, které v posledních dnech zveřejnily zprávy, k 20 miliardám dolarů vyčleněným v prvním kvartálu přihodily dalších 30 miliard. Jejich rezervy na úvěry v prodlení celkově odpovídají dvěma až čtyřem procentům ze spotřebitelského a korporátního úvěrového objemu.

Rezervy určené na nesplácené dluhy aktuálně přesahují ty, které musely banky vytvářet v době kulminující finanční krize. Ve velkých bankovních konglomerátech vedly k meziročnímu poklesu celkových zisků o 50 až 70 procent. Wells Fargo, která na Wall Street neoperuje do té míry, aby dokázala vykompenzovat ztráty na bezcenných úvěrech, zaznamenala poprvé od roku 2008 ztrátu. 

A jaké jsou vyhlídky? Jen hrstka šéfů investičních bank očekává na Wall Street stejně hvězdné výsledky i ve druhé polovině roku. Objem obchodů opět poklesl a vzhledem k tomu, že velké firmy mají prasátka určená na horší časy plná, nebudou potřebovat vydělat tolik nových peněz. Nejzásadnějším signálem vysílaným bankami je, kolik toho závisí na schopnosti dostat virus pod kontrolu – a jak se chová americká vláda.

Ceny akcií se zvedly kvůli neobvyklým a zároveň nezbytným intervencím Fedu, který se snažil oživit ekonomickou aktivitu. A firmy drží nad vodou štědré státní podpory. Ještě nikdy se nestalo, aby dosahovala nezaměstnanost poválečných hodnot a zároveň rostly příjmy a úspory. Polovina spotřebitelů, kteří žádali v JPMorgan o odklad splátek dluhu z kreditních karet a hypoték, dál zvládá platit účty. Zda se jim to bude dařit i poté, co vládní podpůrné programy skončí, je jiná otázka. Generální ředitel Citigroup Michael Corbat zlověstně připustil, že jsme se „ocitli ve zcela nepředvídatelném prostředí“.

To, že banky netrpí stejně jako všichni ostatní, by mohlo někomu ležet v žaludku. Je to však lepší, než kdyby nespolehliví věřitelé táhli ekonomiku ke dnu, jako se to dělo během finanční krize. Představa, že by investiční banky vedli poskytovatelé půjčky, už nevypadá tak riskantně, protože obchody na Wall Street generují profit, jenž pomáhá vyrovnávat ztráty z Main Street. A americký bankovní systém sedí na mohutném kapitálovém polštáři o celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů. Vzkaz, který banky vysílají, zrovna neuklidňuje. Jejich stav ovšem ano.

© 2020 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.