Bankovní daň opět na scéně

Snaha vyvolat resentiment vůči bankovnímu sektoru patří mezi tradiční zbraně levice po celém světě.

Bankovní daň opět na scéně
Případné daňové břemeno by finanční domy přenesly na své klienty. To by disproporčně zasáhlo skupiny obyvatel s nižšími příjmy. Bankovní daň by tak mohla zbytečně podkopat spotřebitelskou důvěru a přiškrtit teprve rodící se ekonomické zotavení. | Shutterstock.com

V tuzemských politických kuloárech se často skloňuje údajně nezdravá výše zisků finančních domů. V kategorii rentability vlastního kapitálu se v posledních letech české peněžní ústavy skutečně zařadily mezi evropské premianty. Pandemie však situaci v mnoha ohledech změnila. Česká národní banka se vydala se sazbami prudce dolů. Tuzemským finančním domům tak plynou nižší příjmy z úložek u centrální banky. Zároveň platí, že se úrokový diferenciál oproti eurozóně narovnal.

Do hospodaření bank promlouvá i zhoršené makroekonomické prostředí. Účetní standard IFRS 9 nutí peněžní ústavy vytvářet opravné položky nejen vůči skutečně problémovým úvěrům, ale zároveň reagovat na chmurný makroekonomický výhled. Nové účetní principy tak umocňují cykličnost bankovního byznysu. Jelikož HDP předvedlo nejstrmější pád v historii samostatné republiky, tvoří banky ve zvýšené míře opravné položky, což se promítá do slabších profitů.

Oživení ve tvaru fajfky

Samozřejmě mnozí očekávají, že se hospodářský výkon po citelném propadu opět prudce odrazí nahoru. Takový vývoj by s sebou přinesl rozvolňování opravných položek a doprovodný nárůst zisků depozitních institucí. Je však scénář recese a následného oživení ve tvaru písmene V reálný? Evropu stále obchází strašidlo druhé vlny infekcí. Přestože k plošným karanténám již pravděpodobně nedojde, určitý stupeň společenského distancování může přetrvat. To znamená, že zotavení nemusí nabrat takovou rychlost a intenzitu. Pravděpodobnější je spíše tedy oživení ve tvaru „fajfky“, tedy prudký pokles následovaný pomalejším uzdravováním.

Pod tlakem tak delší dobu zůstanou i bankovní zisky. V současnosti finančním domům do určité míry pomáhají moratoria na úvěry. Existuje důvod předpokládat, že odkladů splátek využijí převážně dlužníci, kteří mají potenciál dostat se do problémů se splácením svých závazků. Proto se jako reálný jeví nárůst problémových půjček ve čtvrtém čtvrtletí, což může opět zhoršit výsledky peněžních ústavů. Bankovní bilance jsou však napjaté i kvůli jiným faktorům. 

Pokud se ekonomika rychle nenavrátí na předcovidovou úroveň, zpomalí poptávka po nových úvěrech. Ta v uplynulých letech dynamicky rostla, což odráželo nižší penetraci tuzemského trhu a dále také vyšší trendový růst HDP ve srovnání s eurozónou. V neposlední řadě banky nepotěší výhled úrokových sazeb. Pokud dojde k naplnění hlavního scénáře a v dalších kvartálech nastane utlumení inflačních tlaků, bude ČNB udržovat úroky na dlouhodobě nízkých úrovních, aby stimulovala poptávku. Reinvestiční výnosy tak zůstanou dlouhodobě snížené, což povede k erozi čistých úrokových marží.

Hrozba pro oživení

Bankovnictví tak v tuto chvíli rozhodně nepatří mezi odvětví, která generují obzvláště tučné zisky. Snaha trestat depozitní instituce za to, že se jim dobře daří, tak postrádá ekonomický i racionální smysl. Navíc, je všeobecně známo, že by finanční domy přenesly daňové břemeno na své klienty. To by disproporčně zasáhlo skupiny obyvatel s nižšími příjmy. Bankovní daň by tak mohla zbytečně podkopat spotřebitelskou důvěru a přiškrtit teprve rodící se ekonomické zotavení. Zdanění by se podepsalo i na zdražení firemních půjček, což není ideální scénář pro napjaté korporátní bilance. Snaha zalepit díry v rozpočtu z bankovních zisků tak představuje hrozbu pro stále křehké oživení tuzemského hospodářství.

V současnosti již navíc běží proces vzniku Národního rozvojového fondu. Ten představuje alternativu vůči bankovní dani. Fond bude existovat na principu návratnosti vložených prostředků. To znamená, že zvýší zainteresovanost bank na investičním procesu a v konečném důsledku dojde ke sladění zájmů veřejného a soukromého sektoru. Vzhledem k orientaci na infrastrukturní investice by tento vehikl mohl pomoci odemknout dlouhodobý růstový potenciál tuzemské ekonomiky.

Autor je portfolio manažer ve společnosti Cyrrus.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • Jak Babiš bohatne na koronaviru
  • Život po Pentě
Objednat nyní