Banka na čínském špalku

Největší evropské bance se začíná zásadně komplikovat expanze v Číně. Zpráva o podezřelých čachrech může ambice HSBC dorazit.

Banka na čínském špalku
Pandemie se výrazně podepsala na výsledcích HSBC. V prvním čtvrtletí klesl bance zisk před zdaněním meziročně o 48 procent. | Shutterstock

Banka HSBC by se měla začít bát. Přestože je tak velká a nadnárodní a protože má tak silné zájmy na Dálném východě a zvlášť v Číně. Peking se jí očividně hodlá mstít.

V případě HSBC se hrozba obešla bez tradičních silných prohlášení z úst nejvyšších státních úředníků. Vlastně byla dost nenápadná, ovšem o to reálnější. List Global Times, ovládaný čínskou komunistickou vládou, se rozepsal o takzvaném seznamu nespolehlivých subjektů (Unreliable Entity List), kam mají být zařazovány firmy a instituce, které „škodí čínským zájmům“ (a kam v odvetě za tchajwanskou cestu šéfa Senátu Miloše Vystrčila nejspíš přibudou i české firmy).

Vznik této černé listiny je motivován hlavně reakcí na tvrdou americkou politiku vůči Číně a státní orgány už v květnu naznačovaly, že se na ní mohou objevit třeba Apple, Qualcomm či Cisco. Týkat se bude ale i subjektů z jiných zemí. Žhavým kandidátem je právě i HSBC, což Global Times zmínil jakoby mimoděk uprostřed textu. A důvod? Mimo jiné to, že HSBC měla pomáhat k zatčení finanční ředitelky Huawei Meng Wan-čou v Kanadě v prosinci 2018.

Zlodějská škatulata

Zveřejnění této hrozby přitom přišlo pouhý den před velkým odhalením podezřelých finančních transakcí velkých světových bank mezi lety 2000 až 2017 v celkové výši dvou bilionů dolarů (asi 45 bilionů korun). Na velkém investigativním novinářském projektu ICIJ spolupracovalo přes 400 novinářů z více než 80 zemí světa. Jednou z pěti institucí, které měly přesouvat ilegální finance i pod hrozbou trestního stíhání ze strany amerických úřadů, měla být právě HSBC. Z uniklých hlášení bank o podezřelých aktivitách americkému úřadu FinCEN, který se v USA stará o stíhání finanční kriminality, vyplývá, že HSBC umožňovala podvodníkům přesouvat nakradené miliony dolarů i poté, co ji američtí vyšetřovatelé upozornili na to, že jde o podvod. Přes účet v Londýně prý dovolila jisté společnosti přesunout více než miliardu dolarů, i když neměla informaci o tom, kdo je majitelem firmy. Nakonec se ukázalo, že v tomto případě měla být obzvlášť obezřetná. Příliš pozdě zjistila, že zmíněná společnost může patřit člověku, který figuruje na seznamu amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) mezi deseti nejhledanějšími zločinci.

Přitěžující okolností v této reputační ráně je pro HSBC fakt, že k pochybným finančním transakcím přes účty banky docházelo krátce poté, co banka dostala v USA pokutu ve výši 1,9 miliardy dolarů za praní špinavých peněz. Potom se samozřejmě dušovala, že těmto praktikám v budoucnu zabrání. Vedení banky zásadně odmítá, že by došlo k porušení jakýkoliv pravidel, ale na průšvih je zjevně zaděláno.

Rána za ranou

Obrovský skandál, do kterého jsou zapleteny ještě čtyři velké banky (JPMorgan, Standard Chartered Bank, Deutsche Bank a Bank of New York Mellon), přichází pro HSBC v nejhorší možný čas. Už loni jí klesl čistý zisk o polovinu, do toho se musí potýkat s dopady dlouhotrvajících protestů v Hongkongu, tedy na svém největším trhu. Letos v polovině února banka oznámila, že se hodlá zbavit aktiv v hodnotě 100 miliard dolarů a v následujících letech plánuje propustit na 35 tisíc lidí. Tento krok vedení instituce zdůvodnilo snahou zvrátit zpomalování růstu na hlavních světových trzích a zároveň jako reakci na nízké úrokové sazby centrálních bank.

A pak přišel koronavirus.

Globální důsledky pandemie covidu-19 se samozřejmě dotkly i HSBC, které za první čtvrtletí letošního roku klesl zisk před zdaněním na 3,2 miliardy dolarů, meziročně o 48 procent. Výrazně se na tom projevily i sekundární dopady koronaviru, například klesající ceny ropy. Z hlediska objemu aktiv největší evropská banka pak chtěla dát najevo, že je solidární vůči svým zaměstnancům a oznámila, že dočasně omezí avizované masivní propouštění. Toto předsevzetí jí ale dlouho nevydrželo. V pololetí se její zisk propadl dokonce o 65 procent a ani nejbližší výhled nenaznačoval žádné znatelné zlepšení. Banka tak nejprve uvedla, že s rozdáváním vyhazovů pokračuje podle původního plánu, a začátkem srpna její šéf Noel Quinn oznámil, že jej dokonce urychlí.

V nelehké situaci se HSBC začala ještě více upínat k čínskému trhu, navzdory obchodní válce mezi Washingtonem a Pekingem. „Současné napětí mezi Čínou a USA nevyhnutelně vytváří náročné situace pro organizaci našeho zaměření,“ přiznal v prohlášení ke zveřejnění nelichotivých výsledků banky Quinn. „Potřeba banky schopné přemostit ekonomiky na Východě a Západě je však akutní a my jsme v dobré pozici, abychom tuto roli mohli plnit,“ oznámil ale optimisticky.

HSBC si svou pozici v asijské velmoci vylepšila začátkem září, když v Šanghaji otevřela fintechovou firmu HSBC Fintech Services, která by jí koncem roku měla začít pomáhat v další expanzi. Pomohlo jí v tom uvolnění čínské regulace finančního trhu. Podle nových pravidel mohou zahraniční investoři v zemi zcela vlastnit finanční podniky.

„Vysílá to pozitivní signál o tom, že čínský trh je otevřený jakémukoliv kapitálu, který se řídí schvalovacím procesem. Ukazuje to, že Čína odděluje politická témata od financí,“ řekl státnímu listu Global Times Teng Jü z pekingského Atlantis Financial Research Institute s tím, že otevření nového podniku v Šanghaji je pro HSBC nejlepším krokem, který ve své složité situaci mohla udělat, a brzy se pozitivně projeví na ziscích banky.

Ohrožená expanze

Jak Čína dokáže oddělovat politické a byznysové záležitosti, se ale v plné kráse ukázalo už za dva týdny, když ten samý deník začal britské bance přisuzovat místo na černé listině. Pro HSBC by to znamenalo obrovský problém, protože firmy, které se na seznamu ocitnou, mají mít omezený nebo úplně zakázaný přístup na čínský trh, včetně realizování investic.

„Pokud bude společnost v Číně označena za nespolehlivou, což se vzhledem k článku v Global Times zdá jisté, bude tam banka při svém podnikání čelit mnoha obtížím,“ řekl agentuře Bloomberg Banny Lam, vedoucí výzkumu v čínské CEB International Investment Corporation. „S expanzí na pevninské Číně může mít opravdu problémy. I když tam v posledních letech tolik investovala,“ varuje.

Reakce trhu byla rychlá. Čínská hrozba v kombinaci s nejnovějším skandálem se okamžitě projevila na ceně akcií HSBC. Na hongkongské burze se propadla na nejnižší hodnotu od roku 1995, když spadla pod 29 hongkongských dolarů za akcii.

A může být ještě hůř. Britská média totiž už spekulují o tom, že banka může být v dohledné době „bombardována“ žalobami. Ať už ze strany akcionářů, kteří kvůli propadu na burze přišli o peníze, či od obětí podvodníků, kterým HSBC velkoryse umožňovala převody velkého množství peněz.

Na jeden rok je to opravdu pořádná nálož špatných zpráv. A to do jeho konce ještě tři měsíce zbývají.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • SuperMario vs. čistič z Hané
  • Kdy dohoří poslední uhlí
Objednat nyní