Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Dělat obyčejná elektrická auta už umějí, teď se pouštějí rovnou do těch, která mohou i létat. Čínské automobilky se rozhodly využít své know-how z vývoje vozů na baterky a posunout ho do nové dimenze. A nového živlu.
Dělat obyčejná elektrická auta už umějí, teď se pouštějí rovnou do těch, která mohou i létat. Čínské automobilky se rozhodly využít své know-how z vývoje vozů na baterky a posunout ho do nové dimenze. A nového živlu.
Celkem 146 zakladatelů, ředitelů a investorů českých technologických startupů napsalo premiérovi Petru Fialovi (ODS). Žádají o zavedení funkčního systému zaměstnaneckých akcií.
Celkem 146 zakladatelů, ředitelů a investorů českých technologických startupů napsalo premiérovi Petru Fialovi (ODS). Žádají o zavedení funkčního systému zaměstnaneckých akcií.
Indie se vydala cestou Ruska a Číny. Vědci kritizují schválení indické „národní“ vakcíny Covaxin k omezenému užití, ačkoli neprošla třetí fází klinických zkoušek.
Závod o to, který stát nejrychleji naočkuje své lidi, je v plném proudu. Známe premianty – Izrael, Bahrajn či Velkou Británii, i země, kterým se zatím příliš nedaří. Mezi ty druhé patří třeba bohaté státy Evropské unie či největší výrobce generických léčiv a druhá nejlidnatější země na světě – Indie. Není divu, že tamní nacionalisticko-hinduistické vládě – vedené premiérem Naréndrou Módím (Indická lidová strana) – ujíždějí nervy.
V neděli 3. ledna udělil šéf indického úřadu pro kontrolu léčiv V. G. Somani souhlas k omezenému užití hned dvou vakcín. V případě vakcíny Covishield nejde zřejmě o nijak zásadní nepředloženost. Ve skutečnosti se totiž jedná o – v Británii a Argentině již schválenou – vakcínu vyvinutou Oxfordskou univerzitou a farmaceutickou společností AstraZeneca, kterou bude pod jménem Covishield vyrábět pro indický trh Serum Institute of India (nehledě na jméno jde o soukromou firmu, která je největším producentem očkovacích látek na světě).
Horší je to s vakcínou Covaxin, kterou vyvinula indická biotechnologická společnost Bharat Biotech. V jejím případě se Indové vydali ruskou a čínskou cestou a schválili vakcínu, která zatím neprošla třetí fází klinických zkoušek, respektive její výrobce ještě ani neukončil nábor dobrovolníků pro tuto rozhodující fázi testů.
Premiér Módí na Twitteru rozháněl pochybnosti s tím, že jde o „rozhodující bod obratu, který posílí energický boj“ proti pandemii, a zároveň o doklad soběstačnosti indické vědy. Zdaleka ne všichni indičtí vědci mají ovšem pro překotné povolení vakcíny pochopení – bez třetí, rozhodující fáze klinických testů totiž není zaručena její bezpečnost a jasné není ani to, nakolik je účinná.
Například imunoložka Vineeta Bal z indického Národního imunologického ústavu označila takový postup ve svém vyjádření pro web prestižního vědeckého časopisu Science za „skandální“ a velmi rezervovaná je i mikrobioložka Gagandeep Kang z Křesťanské lékařské univerzity (Christian Medical College) ve městě Vellore. Somaniho úřad si podle ní nejdřív schválil direktivu, že povolí jen takovou vakcínu, která má minimálně 50procentní účinnost, ovšem nakonec se zjišťováním něčeho takového nezdržoval: „Nejdřív vydali direktivu, ale pak ji sami porušili.“
Hlavní roli v boji proti covidu-19 má podle tvrzení indické vlády sehrát vakcína Covishield (přejmenovaná vakcína od společnosti AstraZeneca), jejíž výrobce tvrdí, že bude schopen počínaje únorem dodávat na trh 100 milionů dávek měsíčně. Čistě indický Covaxin má být údajně jen zálohou, pokud by se v zemi začala nekontrolovaně šířit vysoce nakažlivá varianta viru SARS-CoV-2 z Velké Británie.
V takovém případě ovšem nedává kvapné přijetí vakcíny podle kritiků smysl. Spekuluje se proto o tom, že skutečnou příčinou výše zmíněného spěchu byly politické důvody. Jejich podstatu před časem dokonale vystihl jistý člen Módího Indické lidové strany, když prohlásil, že je šokován blížícím se schválením britské vakcíny, zatímco ta národní indická „leží ve škarpě“.
Dodejme, že nasazení nevyzkoušené vakcíny se nemusí vyplatit. Módí vsadil vše na jednu kartu a jakékoli selhání může těžce poškodit křehkou důvěru Indů v očkování. O to víc, že stejně jako jinde ve světě jsou indičtí odpůrci očkování mimořádně aktivní. Pouhý den před schválením obou vakcín se například předák jedné z menších indických parlamentních stran Ashutosh Sinha nechal podle deníku Hindustan Times slyšet, že očkování způsobuje (kromě různých jiných krajně nepříjemných záležitostí) impotenci.
Módí to následně označil za „naprostý nesmysl“ a dodal, že schválené vakcíny jsou „stoprocentně bezpečné“. Indové mohou jen doufat, že se ona stoprocentní bezpečnost týká i jejich národní vakcíny.
