Až se válka zeptá

Vzhledem k děsivě dlouhým a komplikovaným složeninám, kterými se němčina hemží, zní Wende vcelku jednoduše. Přitom je však Wende – přelom, převrat, zvrat, změna, překročení Rubikonu – velkou, důležitou a děsivou záležitostí. Je to moment, kdy je odhozeno nějaké hluboce zakořeněné přesvědčení a nahrazeno něčím kdysi nemyslitelným.

Po rozpadu komunismu se znovusjednocení Německa stalo nevyhnutelností právě díky die Wende, když byl ze stolu smeten předpoklad, že Německo už navždy zůstane rozděleno na východní a západní část. Před deseti lety symbolizovala Energiewende zbrklé rozhodnutí zavrhnout jadernou energetiku a nahradit ji částečně obnovitelnými zdroji, ale také uhlím a větším přísunem ruského plynu. Automobilky hovoří o Verkehrswende neboli o dopravní revoluci, která pošle spalovací motory, jež tvoří jádro jejich byznysu, do šrotu.

Scholzova nová éra

Dnešní Evropa prožívá vlastní Wende. Mnoho věcí, které bývaly přijímány jako fakt, než Rusko 24. února vtrhlo na Ukrajinu, je dnes beznadějně zastaralých. Evropská unie coby v jádru „mírový projekt“ si nyní osvojuje válečný slovník. Kontinent často ochromený sklony k hašteření najednou našel společnou řeč. Někdejší velmoci, vědomé si své upadající role ve světě, a tudíž plné obav z budoucnosti, pozoruhodně klidně nesly, že se během pouhých pár dní převrátila naruby desetiletí geopolitického vývoje. Evropské instituce, které obvykle ze všeho nejvíc zaměstnává harmonizace regulací pro nabíječky mobilních telefonů, najednou začaly vymýšlet, jak co nejrychleji dodat ukrajinskému letectvu stíhačky.