Vybrané články
z týdeníku The Economist

Až budou Američanky rukovat

V cestě na frontu už brzy nebude ženám nic bránit. Americká armáda se bez nich neobejde.

Až budou Američanky rukovat
ilustrační foto | U.S. Army photo by Spc. Jessica Scott

Všeobecná branná povinnost v čase války je v Americe vzdálenou možností, ale pokud by byly vyhlášeny povinné odvody do armády, mohly by vypadat zcela jinak než v minulosti. Kongresem totiž momentálně putuje dodatek ke každoročnímu obrannému rozpočtu, podle něhož by mohla vůbec poprvé začít platit branná povinnost i pro ženy. Na začátku září jej schválil výbor pro ozbrojené síly Sněmovny reprezentantů. „Bylo načase,“ nechala se slyšet kongresmanka Chrissy Houlahanová, která dříve sloužila u amerického letectva a nyní je hlavní autorkou zmíněného dodatku. Vzhledem k tomu už mezitím v Senátu prošel podobný dodatek, změna podoby branné povinnosti v USA je téměř jistá (pokud tedy Kongres schválí letošní obranný rozpočet).

Rostker v. Goldberg

Povinné vojenské odvody sice v Americe formálně skončily v roce 1973, tím však spory o to, kdo může a nemůže být odveden k vojenské službě vlasti, neskončily. Po vietnamské válce byla branná povinnost tak nepopulární, že se od roku 1975 nemuseli muži ani registrovat do systému tzv. Selective Service, tedy do databáze potenciálních branců. Obnovit tuto povinnost přiměla prezidenta Jimmyho Cartera až sovětská invaze do Afghánistánu v roce 1979, ale Kongres se tehdy zdráhal ji rozšířit na ženy. V roce 1981 vynesl Nejvyšší soud rozsudek v případu Rostker v. Goldberg, podle něhož mohly být ženy vyjmuty z povinnosti vůči Selective Service, protože nesměly být nasazeny do bojů. Tento argument působil dost chatrně ještě předtím, než Leigh Ann Hesterová získala v roce 2005 jako vůbec první žena stříbrnou hvězdu za přímou bojovou účast poté, co byl v Iráku její konvoj přepaden ze zálohy.

Když potom prezident Barack Obama v roce 2015 ženám oficiálně otevřel bojové posty, padla logika vyloučení žen z branné povinnosti docela. Bojové nasazení žen naráželo zprvu na odpor. Republikáni tvrdili, že podryje soudržnost amerických ozbrojených sil, a také bývalí generálové protestovali. Ale prezident Donald Trump nechal reformu nedotčenou a spory utichly. Podle Katherine Kuzminské z think-tanku Center for American Security přesvědčily bojové zkušenosti žen z „války proti teroru“ velkou část amerického vojenského velení o tom, jak jsou ženy pro armádu důležité. Verdikt z případu Rostker v. Goldberg byl de facto mrtvý a následovaly žaloby proti vyloučení žen z odvodů. V dubnu letošního roku požádal prezident Joe Biden Nejvyšší soud, aby Kongresu umožnil tuto záležitost vyřešit.

Zákonodárci na Capitol Hillu nyní předestřeli několik progresivních argumentů ve prospěch odvodů žen. Houlahanová jménem demokratů představila dodatek slovy, že „Selective Service System, tak jak je v současnosti koncipován, je neústavní a diskriminuje na základě pohlaví“. Republikánští zastánci, jako je kongresman Mike Waltz, jenž je rovněž spoluautorem dodatku, uvádějí praktičtější argumenty. Připomínají varování generality, že Amerika jednoduše ženy potřebuje, pokud by někdy v budoucnu měla vyhlásit brannou povinnost – protože k vojenské službě je způsobilá jen asi třetina dospělé populace. Odpor klade pouze nepočetná skupina sociálních konzervativců, podle nichž by začlenění žen do vojenských odvodů podrylo tradiční genderové role.

Kdo o to stojí?

Na tomto konsenzu napříč americkými stranami je však nejpozoruhodnější, jak malou podporu má u veřejnosti, a zejména mezi ženami. Brannou povinnost pro ženy podporuje něco přes polovinu mužů, ovšem jen asi 36 procent žen. Kara Vuicová, historička z Texaské křesťanské univerzity, připomíná, že historicky první snahy o začlenění žen do vojenských odvodů na začátku sedmdesátých let šly ruku v ruce s feministickou snahou o prosazení dodatku americké ústavy, který by ženám zaručil rovnoprávné postavení (Equal Rights Amendment). Branná povinnost byla v jeho kontextu vnímána jako povinnost plnoprávného občana. Dnes, říká Vuicová, se o změnu nezasahují pouze ženy. „Charakter války 21. století je velmi odlišný a armáda ženy potřebuje.“ Podle Vuicové je rozhodující čím dál hlasitější podpora z Pentagonu.

Po rozšíření branné povinnosti zmizí pro ženy v amerických ozbrojených silách téměř všechny zbývající právní překážky. Senátoři Ron Wyden a Rand Paul dokonce navrhli zcela zrušit Selective Service System. Další si stěžují na zvětšující se kulturní propast mezi vojáky a civilisty a vyzývají k obnovení povinné vojenské služby. Na tom budou ovšem politici ve Washingtonu hledat shodu o poznání hůř.

© 2021 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.