Austrálie chystá masivní zbrojení. Bojí se Číny

Austrálie plánuje nakoupit rakety a posílit námořnictvo, aby mohla odolávat expanzivní politice Pekingu.

Austrálie chystá masivní zbrojení. Bojí se Číny
ilustrační foto | Shutterstock.com

Zatímco čeští politici řeší vhodnost nebo nevhodnost návštěvy předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu, který v Česku reálně investuje a vytváří pracovní místa, a případné reakce komunistické Číny, na druhé straně zeměkoule australský premiér Scott Morrison musí řešit skutečné bezpečnostní hrozby, jimž jeho země čelí. 

Po nedávném hackerském útoku na australské instituce a firmy, ze kterého úřady viní Peking, Morrison oznámil, že země navýší výdaje na armádu o 35 procent oproti původním plánům, které počítaly se škrty. Celkem by měla za deset let utratit 270 miliard australských dolarů (4,4 bilionu korun).

Peníze mají být použity mimo jiné na americké rakety pro stíhačky F/A-18 Super Hornet, aby Austrálie ochránila síly své i svých spojenců na moři a na pevnině, napsal australský deník The Sydney Morning Herald. Šéf liberální vlády hovořil rovněž o možnosti vyvíjet vlastní hypersonické rakety.

Canberra tím reaguje na stále agresivnější chování Pekingu. Čínští komunisté nově obvinili Austrálii z rozsáhlé špionáže. Napětí mezi oběma zeměmi, které jsou výrazně ekonomicky propojeny – Austrálie vyváží do Číny hlavně železnou rudu a uhlí –, vyvolala snaha Austrálie vyšetřit šíření pandemie koronaviru z Wuchanu. To asijská země důrazně odmítá. 

Morrison na vojenské akademii v Canbeře oznámil, že země musí reagovat na změnu reality v celém asijsko-pacifickém regionu. V tomto kontextu připomněl i vyostření konfliktů mezi Čínou a Indií. 

Čína vystrkuje drápky

Peking v posledních měsících stupňuje tlak na Hongkong a Tchaj-wan. V bývalé britské kolonii začal platit nový zákon o bezpečnosti. Omezuje svobodu projevu a nezávislost města. Demonstrující mohou být odsouzeni i na doživotí. Čína přitom v roce 1997 slíbila při převzetí města od Britů, že zachová současný režim dalších 50 let. 

Také Tchaj-wan, oficiálně Čínská republika, na který se po komunistickém obsazení pevninské Číny v roce 1949 uchýlila čínská armáda vedená Čankajškem, je stále pod větším nátlakem pevninské Číny. Ostrov má vlastní armádu, kterou podporují USA. I když rétoricky Spojené státy nebo Británie agresivní kroky čínské vlády odsuzují, reálně nehrozí, že by se nechaly zatáhnout do otevřeného konfliktu s druhou největší ekonomikou světa. 

Éra spolupráce v regionu, která Austrálii přinášela prosperitu, je podle šéfa kabinetu minulostí, roste naopak riziko konfliktu. I proto chce navýšit rozpočet na obranu v dlouhodobém horizontu přes dvě procenta HDP. Posíleno má být námořnictvo, letectvo i pozemní vojsko. Další miliardy australských dolarů má získat i zpravodajské oddělení pro kybernetickou bezpečnost nebo vojenský výzkum vesmíru.  

„Neplánujeme zastrašovat nebo umlčet naše sousedy. Respektujeme jejich nezávislost. A očekáváme, že budou respektovat naši. Suverenita znamená také sebeúctu, nezávislost a svobodné myšlení. Nikdy se toho nevzdáme,“ vzkázal australský premiér čínským politikům. 

Nákup amerických zbraní

Canberra chce zesílit vojenskou spolupráci hlavně s Washingtonem. I když dříve odmítla umístění amerických raket v Darwinu, významném přístavu na severu země, chce si pořídit 200 vlastních raket Lockheed Martin s doletem 370 kilometrů pro stíhačky za 800 milionů australských dolarů. V současnosti jsou Super Hornety vybaveny raketami z 80. let s dosahem 124 kilometrů. Premiér dodal, že také ostatní země v regionu, jako jsou Indie, Japonsko, Jižní Korea, zvyšují vojenské výdaje, aby mohly odolávat ambicím Číny.

Nová australská vojenská doktrína má v oblasti Indického i Tichého oceánu zvýšit přítomnost armádních jednotek a strategickou převahou odradit protivníky od akcí, jež jdou proti australským zájmům. Vojáci se mají stáhnout z jiných oblastí, například Blízkého východu. Země chce rovněž posilovat spolupráci se svými spojenci v jihovýchodní Asii a jižním Tichomoří. I když koncepce explicitně neuvádí Čínu, je jasné, že je tato strategie namířena proti komunistickému režimu.

Ministryně zahraničí Marise Payneová zdůraznila, že země zintenzivní spolupráci se Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a jeho členy podpoří i finančně, aby posílila jejich ekonomickou stabilitu. Členské země ASEAN, zejména Vietnam, Filipíny, Malajsie a Brunej, vedou s Čínou spory o ostrovy a naleziště nerostných surovin v Jihočínském moři. 

Opoziční politička z Australské strany práce Kristina Keneallyová ocenila snahu liberální vlády hájit národní bezpečnost. Souhlasí zejména s tím, že posílí jednotka pro boj s kybernetickými hrozbami.

Šéf programu pro mezinárodní a bezpečnostní vztahy think-tanku Australia Institute Allan Behm nicméně tvrdí, že čínské vojenské kapacity nemůže jeho země nikdy dohnat a měla by se soustředit zejména na posilování strategických koalic v regionu. Varuje před tím, že Morrison rozehrává riskantní hru. V roce 2019 Čína vydala na zbrojení 266 miliard dolarů, zatímco Austrálie desetinu, tedy 27 miliard dolarů.

Týdeník hrot

  • Od Šloufa k Nejedlému
  • Becherovka u ledu
Objednat nyní