Asijské výjimky: proč mají Japonsko, Vietnam nebo Macao mnohem nižší inflaci než zbytek světa

Tváří v tvář veřejnému rozhořčení z výše životních nákladů politici s oblibou poukazují na to, že rostoucí ceny jsou globální fenomén. „Každá země na světě se s touto inflací potýká,“ řekl 10. června americký prezident Joe Biden poté, co Amerika zaznamenala největší nárůst inflace od roku 1981 (spotřebitelské ceny vzrostly v květnu o 8,6 procenta oproti stejnému měsíci loňského roku).

Je pravda, že po únorové ruské invazi na Ukrajinu stouply všude ceny pohonných hmot, hnojiv a obilí. Ale zdaleka ne všude je inflace tak vysoká. Ze 42 velkých ekonomik, které The Economist průběžně sleduje, jich osm stále má inflaci nižší než čtyři procenta. Šest z těchto osmi se nachází ve východní a jihovýchodní Asii. V tomto regionu najdeme i několik dalších, menších oáz cenové stability, jako jsou Vietnam (s 2,9 procenta meziroční inflace v květnu) a Macao (pouze 1,1 procenta v dubnu).

Rakušané „léčí“ inflaci rozdáváním stovek eur, mělo by s tím začít i Česko?

Rakouský model ochrany příjmů poplatníka před inflační daní je správný. Jiná věc jsou důsledky pro rozpočet.

Rakouský model ochrany příjmů poplatníka před inflační daní je správný. Jiná věc jsou důsledky pro rozpočet.

Příběh dvou nemocí

Co je příčinou této východní výjimečnosti? Japonsko se už mnoho let potýká s příliš nízkou inflací, byť rostoucí ceny komodit celkovou inflaci o něco zvedly. V ostatních zemích lze tento jev vysvětlit šířením dvou nemocí. Epidemie afrického prasečího moru mezi lety 2018 a 2021 zdecimovala chovy v Číně, kde muselo být podle některých odhadů zlikvidováno až 200 milionů prasat. To dramaticky zvýšilo cenu vepřového, jež je ve východní Asii nepostradatelnou součástí jídelníčku.