Vybrané články
z týdeníku The Economist

Arabské petrostáty se chystají na budoucnost bez ropy

Perský záliv na „špinavých“ energiích vyrostl. Teď připravuje své občany na život bez pohodlného ropného polštáře.

Tržnice v Rijádu, ilustrační foto | Shutterstock.com

Chcete si vyrazit na divoký mejdan do Saúdské Arábie? Zálivové země budou v nadcházejících desetiletích čekat znepokojivý přechod od fosilních paliv. Zároveň s ním probíhá i další, podobně ohromující změna: přechod od státem řízené ekonomiky a konzervativních společenských norem k o něco liberálnějším a otevřenějším společnostem.

Tato vyhlídka je vzrušující. Miliony lidí se budou těšit novým svobodám a příležitostem. Zároveň je to i znepokojivé, protože to s sebou v případě, že se autokratické vlády nedokážou přizpůsobit, přináší riziko společenské nestability. Zda země Perského zálivu dokážou zrevidovat společenské smlouvy, není důležité jen pro jejich obyvatele, ale také pro zbytek světa – protože mají díky ropě a zemnímu plynu ohromný vliv a protože jsou vývozci kulturních hodnot do zbytku muslimského světa.

Dotace na všechno

Od chvíle, kdy v sedmdesátých letech minulého století převzaly zálivové vlády kontrolu nad těžbou a zpracováním ropy a zemního plynu od západních firem, byla tamní společenská smlouva zcela jasná. Vládci používali petrodolary k rozmazlování svých poddaných vším od pohodlných pracovních míst ve veřejném sektoru po dotace vodného a příspěvky pro novomanžele. Cizinci byli pobízeni, aby se stěhovali do Zálivu a vykonávali zde taková zaměstnání, která místní buď dělat nechtěli, nebo nemohli.

Putin posadil Perský záliv na koně. Co všechno nakoupí za nečekaný příval petrodolarů?

Energetická krize a geopolitika mění tvář Perského zálivu. Bude bohatší, mocnější a nestabilnější.

Pro přistěhovalce neexistoval způsob, jak získat občanství – bez ohledu na to, zda se lopotili v potu tváře na stavbách, nebo seděli v bankéřských křeslech v klimatizovaných kancelářích. A všichni, místní i expati, museli akceptovat restriktivní monarchickou vládu.

Tato dohoda nevyhnutelně zastarala. Jedním z důvodů je klimatická změna. Spojené arabské emiráty (SAE) a Saúdská Arábie, které společně vytěží čtrnáct milionů barelů ropy denně, vědí, že poptávka po fosilních palivech vymizí. To jim poskytuje deseti- až dvacetileté okno, během něhož by měly transformovat své ekonomiky. Válka na Ukrajině vedla k nárůstu cen energií, který by mohl znamenat, že zálivové státy vydělají v nadcházejících pěti letech na exportu energií 3,5 trilionu dolarů a ty následně využijí na investice. Změnil se také geopolitický kontext. Americká podpora už není zdaleka jistá, naopak se začínají uzavírat těsnější spojenectví s jinými státy od Indie po Izrael.

Jak svět změní válka s Putinem? Z petrostátů se stanou nové elektrostáty

Vybudování čistšího a bezpečnějšího energetického systému je velkolepý, i když riskantní úkol. Je to ale lepší plán, než se spoléhat na Rusko.

Některé z těchto změn jsou jen těžko uvěřitelné. V Saúdské Arábii, kde ženy nesměly řídit, teď běžně dojíždějí autem do práce. V roce 2017 práci mělo nebo si ji hledalo jen sedmnáct procent Saúdských Arabek, dnes je to 37 procent. V restauracích dříve nesměla hrát hudba. Teď se mluví o uvolnění zákazu alkoholu. Na saúdskoarabskou liberalizaci zareagovaly reformami i SAE, aby neztratily dominantní postavení byznysového hubu oblasti. Sousední Omán a na zemní plyn bohatý Katar jsou uzavřenější, ale vše pozorně sledují – Katar na konci loňského roku hostil mistrovství světa ve fotbale.

Dojde i na daně

Euforie může pomoci otupit bolest způsobenou ekonomickými reformami. Všemožné příspěvky se snižují. SAE musely přestat dotovat pohonné hmoty. Saúdská Arábie je bude dost možná následovat. Od roku 2018 zavedlo šest zemí Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu daň z přidané hodnoty. Reálnou začíná být i kdysi nemyslitelná daň z příjmů. V červnu zavedou SAE daň z příjmů právnických osob. S tím, jak budou docházet teplá místečka ve státní správě, budou muset obyvatelé Zálivu začít soupeřit o pracovní místa v soukromém sektoru. Jejich vlády by rády přilákaly víc cizinců. SAE, kde expati tvoří devadesát procent desetimilionové populace, by rády přitáhly další tři až pět milionů.

Norové cynicky vydělávají na válce v Evropě. Měli by víc pomáhat

Vyšponované ceny energií zajistily severské zemi mimořádné příjmy. Měla by být se zbytkem kontinentu solidárnější

To vše vytváří pocit nejistoty a svobody zároveň. Zálivové státy potřebují nástroje, aby v této nové éře mohly uspět. Vzdělání je dobrý začátek. Školáci v Kataru, Saúdské Arábii a v SAE zaostávají za svými protějšky z bohatých zemí. Počty dětí, které studií zanechají, jsou, obzvlášť mezi chlapci, vysoké – domnívají se totiž, že se mohou spolehnout na práci ve veřejném sektoru. Lepší vzdělání by je mohlo připravit na konkurenci, s níž se budou muset v soukromém sektoru vypořádat.

Další výzvu představuje vztah mezi státem a jednotlivci. Už teď bylo, alespoň na papíře, uznáno více práv. Nové zákony v SAE dekriminalizují předmanželský sex a umožňují nesezdaným párům spolu žít. Zpřísnily se tresty za sexuální obtěžování a znásilnění. SAE a Saúdská Arábie posilují vlastnická práva cizinců. Pravděpodobně se usnadní také cesta k získání povolení k trvalému pobytu, a možná dokonce i občanství. Cizinci, kteří v Zálivu zapouštějí kořeny, by se mohli v budoucnu domáhat svých práv.

Demokracie to nebudou

Větší společenské svobody zatím vždy doprovázely politické represe a centralizace, obzvlášť v Saúdské Arábii, kde de facto vládne Muhammad bin Salmán. Chuť svobody v každodenním životě by nicméně mohla vést lidi k tomu, aby zatoužili i po větší politické volnosti. Vlády v Perském zálivu budou muset přinejmenším věnovat pozornost remcání, které se začne ozývat v okamžiku, kdy z ekonomických změn nevyhnutelně vyjdou někteří jako poražení.

Z žádné ze zálivových zemí se s největší pravděpodobností v brzké době nestane demokracie. Pokud však mají své ekonomiky odstavit od uhlovodíků, aniž by při tom vyvolaly nepokoje, budou se muset jejich vlády stavět vstřícněji k obyčejným lidem. Jinak by se mohlo stát, že hudba velmi rychle utichne.