ANO, bude boj. O nástupnictví

I přes odložené rozhodování o Babišově nástupci na rok 2024 přinesl sněm ANO zajímavé momenty

ANO, bude boj. O nástupnictví
Andrej Babiš | Profimedia.cz

Prvním ze zajímavých momentů celostátního volebního sněmu ANO je číslo 95, které vyjadřuje počet delegátů s rozhodovacím hlasem. Je to číslo násobně nižší než počet delegátů na sjezdech všech ostatních relevantních stran. Důvodem tak nízkého počtu je obrovská centralizace ANO, kde ani poslanci či senátoři nemají automatický nárok na rozhodovací hlas v rámci nejvyššího orgánu strany. To je věc v civilizovaných zemích dost nevídaná.

Vnitřní „demokracii“ v ANO potvrzuje i další fakt. Po sněmovním neúspěchu v hlavním městě celostátní vedení ANO rozprášilo vedení pražské organizace a na několik měsíců převzalo její řízení. Nový předseda, exmístostarosta Prahy 11 Ondřej Prokop, tak byl zvolen až v předvečer celostátního sněmu a například pražský regionální web ANO neexistuje doteď.

Přes to všechno se na sněmu ocitli i delegáti, kteří nehlasovali pro potvrzení majitele ANO ve funkci jeho předsedy. Babiš jako jediný kandidát obdržel 76 z 95 hlasů. Šest delegátů hlasovalo proti a třináct se zdrželo. Mnozí z nich jistě patřili k odbojné moravskoslezské organizaci, jejíž delegáti přednesli nejkritičtější projevy. Například ostravský primátor Macura kritizoval, že ve městech volí ANO jen penzisté a „městská chudina“. Kritičnost opakovaně nadzvedla ze židle předsedu strany Babiše, který pak xkrát opakoval tezi o „kečol“ (rozuměj catch-all) party jako základním předpokladu úspěchu ANO.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit